DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

pondělí 11. června 2012

Jak dlouhá nečinnost soudu znamená průtahy?

Listina základních práv a svobod v čl. 38 odst. 2 praví, že věc musí být soudem projednána bez zbytečných průtahů. Jak dlouhá doba nečinnosti soudu jsou zbytečné průtahy? Podle senátu Nejvyššího správního soudu ve složení Radan Malík, Lenka Kaniová a Lenka Matyášová se zdá, že devět měsíců průtahy jsou, kdežto šest měsíců nečinnosti znamená, že věc je projednávána plynule.

Jedná se o žalobu proti rozhodnutí o odmítnutí registrace našeho sudetoněmeckého krajanského sdružení. Když před půldruhým rokem dosáhla nečinnost Městského soudu v Praze devíti měsíců a pěti dnů, podal jsem návrh na určení lhůty, jemuž NSS vyhověl. V případě dalšího kola jsem byl – logicky – méně trpělivý, a s úvahou toho, že od podání registračního návrhu uplynuly již téměř tři roky a není rozhodnuto stále ani v prvním stupni, jsem návrh podal již po šesti měsících (přesněji po pěti měsících a dvaceti šesti dnech) nečinnosti městského soudu. Tento návrh ale NSS zamítl.

Domnívám se, že půlroční nečinnost se v justici netoleruje ani ve střední Africe, natož ve střední Evropě; NSS nebyl zřízen k tomu, aby nepracovitost soudců krajských soudů vzletnými frasemi omlouval.

Podávám proto další identický návrh, po sedmi měsících nečinnosti, a budu se zájmem sledovat, zda NSS provede pouze copy&paste anebo zda své odůvodnění nějak stylisticky obmění.

10 komentářů:

  1. Obviní Vás z průtahů tím, že se bude muset MS opakovaně vyjadřovat...

    OdpovědětVymazat
  2. A není již důvod podat rovnou ústavní stížnost? §75 odst. 2 písm. b) ZÚS, to by přeci nebylo úplně bez naděje a do I. čtvrtletí roku 2013, kdy se plánuje jednání u MS je relativně čas.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ústavní stížnost jsem zvažoval, ale tu podám až po tomto druhém kole.

      Vymazat
  3. Ale pane inženýre já jsem někde četl, že účastníkovi celkem není nic po tom, jestli je soudců dost. Tak nějak mám pocit, že se NSS k této myšlénce vrací. Tedy když mají průtahy všichni, tak je vlastně nemá nikdo. Nicméně s tvrzením MS že postupuje podle pořadí, aniž by to nějak doložil, bych se asi nespokojil. Na druhou stranu, můžeme si vůbec my, co tvrdíme, že máme přesoudcováno stěžovat na průtahy? Anebo je to všechno jinak? Možná je lepší, jako se to stalo mně, když vám soud popravdě napíše, že návrh na určení lhůty k projednání odvolání ve věci výkonu rozhodnutí péče o nezletilého (po roce) není určen k vynucení si úkonu soudu, který soud provést nechce (VS Olomouc). Jiří Janečka

    OdpovědětVymazat
  4. v našem případě soud nekonal bratru 4 roky nic, páty začal a zřejmně po nějaké interní strkanici je nyní snaha během dvou měsíců věc rozhodnout (dva měsíce 3 stání).

    OdpovědětVymazat
  5. Vy jste se snad zbláznil, pane Pecino. Průtahy po půl roce? :-)

    [F]irma v roce 2005 podala žalobu na náhradu škody ve výši 18 milionů korun. Od té chvíle spor stále nebyl rozhodnut ani soudem první instance. ... "Městský soud jedná ve věci maximálně hospodárně, provedl již mnoho úkonů a nařídil několik jednání. Délku řízení ovlivnila hlavně procesní aktivita účastníků," říká tisková mluvčí Městského soudu v Praze Martina Lhotáková.

    Viz Prodejce počítačů Mironet hrozí Česku žalobou ve Štrasburku.

    Tady to jasně vidíte - jediné průtahy způsobujete vy svou procesní aktivitou. :-)))

    OdpovědětVymazat
  6. Do toho usnesení podejte ústavní stížnost. Máte precedent, který výše citujete, a který mi je znám, a od kterého se toto usnesení prima facie distancuje.
    Problém je v tom, že obecné soudy, generalissimo generalissime, nejsou sto akceptovat ten fakt, že návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu byl do zákonu o soudech a soudcích vtělen proto, že ESLP jednoznačně a opakovaně judikoval, že stížnost o ochranu proti průtahům není řádným opravným prostředkem, který by byl sto přivodit zánik této nečinnosti.
    Až fatálně nesmyslně tak zní precedent soudu nejvyššího, že "(v) řízení o návrhu na určení lhůty k procesnímu úkonu podle ustanovení § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, může příslušný soud stanovit lhůtu jen ve vztahu k takovým procesním úkonům, o jejichž provedení soud, vůči němuž návrh směřuje, již rozhodl (a je v prodlení s jejich provedením) nebo jejichž potřeba provedení - i když o nich dosud nebylo rozhodnuto - je podle obsahu spisu a s přihlédnutím k povaze věci nepochybná a které ve věci musí být podle zákona učiněny. Při rozhodování o tomto návrhu může příslušný soud stanovit lhůtu jen k provedení takového procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány (tvrzeny) průtahy navrhovanou délkou lhůty k provedení procesního úkonu však není vázán." (usnesení čj. 21 Cul 3/2004).
    Kdo jiný, než soud ústavní, má donutit obecné soudy k tomu, aby ústavní imperativ tohoto opravného prostředku (de facto žaloby sui generis) vzaly laskavě v potaz?

    OdpovědětVymazat
  7. To Filip Šudák: Vidíte, Vy na to máte takový složitý judikát a mně to vrchní soud napsal zcela přímo: Návrh na určení lhůty k provedení úkonu není určen k vynucení úkonu, který soud provést nechce. Odvolací soud totiž nechtěl projednat odvolání do usnesení o pokutě 1.000,-Kč za maření styku. Jistě, pokuta směšná, ale zcela měnící situaci, neboť je předpokladem pro trestný čin. A tak bylo třeba nechat matce prostor, aby mne syn "dobrovolně a z vlastní vůle" začal sám odmítat. Jiří Janečka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To, bohužel, civilním soudům umožňuje výslovná dikce ustanovení § 41a odst. 3 o. s. ř. I nepřípustné odvolání by mělo být odmítnuto, osobně mám za to, že ustanovení § 209 a § 218 lit. b) o. s. ř. je k ustanovení § 41a odst. 3 o. s. ř. úpravou speciální. Chtělo by to konečně nový soudní řád občanský.

      Vymazat
  8. Dnes je občan jen objekt, kterého jakmile se dostane do soukolí, většinou soudní mašinérie semele. Když mu přijde jakýkoliv dopis od soudu domů, na rubu je vždy upozornění...kdyby se opozdil nebo zapomněl jen sankce,sankce, sankce a případná pokuta. Když je obviněn, po výslechu na policii a uplynutí nějaké, předem nespecifikované doby mu přijde dopis, že soudkyně ta a ta jej odsoudila k tomu a tomu trestu. Mezi svačinou při pojídání patrně vlašského salátu a rohlíku dotyčného odsoudí, možná si i přečte výpovědi obžalovaného, ale hlavně svědků poškozeného,/kteří jsou jeho kamarádi/a jak obžalovaný dobře ví, klasicky lžou..Jelikož obžalovaný žádné svědky nemá/buď tam kamarády nemá, nebo se mu příčí lhát/je v háji.Když podá protest, zaplatí si advokáta, ten mu po pročtení dopisu od soudkyně řekne, dejte mi 20000 kč předem, ale nemáte naději, Vy svědky nemáte...Tak člověk jen platí, platí, platí, mašinérie má svůj čas, nikam nechvátá, i rozsudky si pošle třeba za rok, ale nároky a sankce samozřejmě běží..A když obžalovaný vidí práci soudkyně, kdy i s počty má problém a advokát jí musí radit, jak tedy napsat rozsudek a stanovit platbu, říkám si, já bych Vás hnal, až by jste se nezastavili..A při představě. že je člověk nevinně obviněn třeba z vraždy, jímá mne hrůza ..Úroveň naší "spravedlnosti" je silně pokleslá..Dovedu si představit soudce Lynče i s riziky s tím spojenými, že by byl úspěšnější. Slušný člověk je na tom u nás vždy hůře , než pacholek, který podá trestní oznámení i když vše způsobil..protože ví, na co mašinérie slyší..

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>