DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

pondělí 30. dubna 2012

Unhappy ending v Karlových Varech

Dopadlo to, jak to ve správné postkomunistické zemi dopadnout mělo: usnesením Okresního soudu v Karlových Varech mi byl vyměřen trest za občanskou neposlušnost, resp. uložena povinnost zaplatit náklady úspěšné a v aktivistických kruzích bezmála již zlidovělé exekuce na informace, do které jsem před třemi lety uvrhl město Karlovy Vary.

Na jednu stranu si říkám, že za tu legraci to stálo, na druhou se ve mně přece jen probouzí spořivý typ, který by si dal pro korunu koleno vrtat, a proto se budu bránit, seč mi budou procesní síly a opravné prostředky stačit; selže-li tato možnost, okamžitě požádám o náhradu ministerstvo spravedlnosti, neboť nebýt později zrušeného a bez ohledu na právní moc vykonatelného usnesení okresního soudu o nařízení exekuce, tyto náklady by mi nikdy nevznikly.

38 komentářů:

  1. OT: Když se soudce jmenuje Fikker a za právní správnost ručí Vochomůrková, chybí ke grotesce jen Křemílek:)

    Nemůžete všechno vyhrát, to by Vás přece nemohlo bavit:)

    cnemo

    OdpovědětVymazat
  2. Hlavně jsem si vždycky myslel, že exekuce je prostředkem zajištění majetku, o který se vede spor. A ne forma vydírání. Jakkoliv se ztotožňuji s požadavky páně Peciny vůči státní a obecní správě, uvalit na město exekuci na majetek pro odmítnutí poskytnutí informací je prostě totální hovadina. Jen si to představte v občanské rovině - exekutor mi zabaví dům když se odmítnu dostavit k podání vysvětlení PaCHům nebo nedej bože nevyplním arch sčítání lidu?

    OdpovědětVymazat
  3. Hlavně jsem si vždycky myslel, že exekuce je prostředkem zajištění majetku, o který se vede spor.

    Jste opět o dvě délky hřiště mimo, prosím, napřed si prostudujte, co je to exekuce a jaký je účel generálního inhibitoria, pak budou vaše komentáře relevantní.

    OdpovědětVymazat
  4. Já jsem samozřejmě vyjadřoval svůj názor, vůbec si nemyslím, že je v souladu s právě aktuálními předpisy v ČR.
    Taktéž jsem si odvykl očekávat objasnění u lidí z tohoto oboru. Pokud máte dojem, že tento typ reakcí snižuje úroveň blogu, smažte je.

    OdpovědětVymazat
  5. Nesouhlas s právě aktuálním stavem platného práva bych akceptoval, problém je nepochopení základních principů.

    Pro začátek:
    – o zablokování majetku jsem nežádal, to je automatický důsledek nařízení exekuce, kterému nemůže oprávněný zabránit, ani kdyby chtěl
    – nazvat vydíráním to, když někoho přinutím ke splnění povinnosti (v daném případě uloženém rozhodnutím nadřízeného orgánu, krajského úřadu), svědčí o naprosté mimosnosti vašich představ
    – když si přečtete, co karlovarské exekuci předcházelo, zřejmě přehodnotíte svůj názor na to, zda jsem jednal nelegitimně

    OdpovědětVymazat
  6. Z tehdejší zmínky jsem vyrozuměl, že jste žádal o informaci a město ji neposkytlo. Vedl se spor, ve kterém jste právem vyhrál a městu bylo nadřízeným orgánem nařízeno splnit povinnost, což neudělalo atd. a došlo k exekuci.
    Váš návrh zněl mimo jiné:
    ****
    3. Povinnému se zakazuje, aby po doručení usnesení o nařízení exekuce nakládal se svým majetkem, včetně nemovitostí, vyjma běžné obchodní činnosti, udržování a správy majetku.
    ***
    Je to jistě výtečný nátlakový prostředek, ale věcně zcela mimo a chápu, že jste pouze využil asi jediné možnosti co Vám zbývala.
    Na druhé straně, samotná vymahatelnost poskytnutí informace exekuční cestou je pro mě dost těžce představitelná - leda by seděl exekutor v kanclu a nepustil úředníky domů, dokud informaci nevydají. :-)

    Nepohoršoval jsem se proto ani tak nad Vaším osobním postupem, ale nad systémem exekucí, jak se jeví mně, coby právnímu bezvědomci.
    I když v tomto případě padla rána správným směrem, vidím v této praxi v principu problém. Jak jsem psal - nesplním-li nějakou svoji nemajetkovou povinnost, mohu snad očekávat obstavení majetku?

    Další dění je pro mě logické - město se cítilo právem poškozeno utrpěním materiální škody nesouvisející se sporem a Vy se zase cítíte poškozen (a také právem) tím, že byste snad byl situaci přímo zavinil a měl odškodňovat město. Takže když to shrnu, vychází mi z toho nesmyslná chyba v systému exekucí. Exekutor měl z města vyrazit informaci a ne blokovat jeho majetek - a pokud ano, tak úměrně výši odměny a odškodnění.

    OdpovědětVymazat
  7. ..a děkuji za ochotu k diskusi

    OdpovědětVymazat
  8. Soud by rozhodl stejně, i kdybych tuto povinnost specificky nenavrhl. Vyplývá ze zákona. Opakuji, že jsem neměl na výběr, ledaže bych od exekuce upustil (a informace neměl dodnes).

    OdpovědětVymazat
  9. To jsem nezpochybňoval, věřím vám, že jste jinou reálnou možnost neměl.

    OdpovědětVymazat
  10. Napsal jste, že "uvalit na město exekuci na majetek pro odmítnutí poskytnutí informací je prostě totální hovadina". Pokusil jsem se vám vysvětlit, že tomu tak není, avšak nevím, zda s úspěchem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Názor jsem nezměnil, je to hovadina, ale jste v tom nevinněji, než jsem prve myslel.

      Vymazat
    2. Děkuji, takové zjištění potěší :-)

      Vymazat
  11. jak to ze naklady exekuce soud. ex. nevymohl po povinnem ?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Odvolací soud změnil usnesení soudu I. stupně a návrh na nařízení exekuce – mezitím dávno skončené – zamítl pro formální nedostatky a s tím spojenou materiální nevykonatelnost exekučního titulu.

      Vymazat
  12. V případné žádosti o náhradu škody po Ministerstvu spravedlnosti budete argumentovat tím, že okresní soud neměl exekuci vůbec nařídit?

    OdpovědětVymazat
  13. tak vzhledem k tomu ze jste se domahal narizeni exekuce zpusobem ktery exekucni rad vubec nezna a navic vam bylo plne vyhoveno, koukam soudce se nezavdeci ... jinak moc nadeji za nespravny uredni postup soudu vam nedavam .. mel jste si ohlidat aby v rozhodnuti spravniho organu byla povinnost radne specifikovana ..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. tak vzhledem k tomu ze jste se domahal narizeni exekuce zpusobem ktery exekucni rad vubec nezna

      Skutečně? A v čem to spočívalo?

      mel jste si ohlidat aby v rozhodnuti spravniho organu byla povinnost radne specifikovana

      Byla, rozhodnout o konkrétně označené žádosti o informace.

      Ale mám pocit, že spíš než diskutovat chcete trollovat, takže tuto diskusi jako nepřínosnou opouštím.

      Vymazat
  14. A co mam teda delat pokud mi statni organ nechce dat informaci ani po narizeni nadrizeneho organu? Dekuji

    OdpovědětVymazat
  15. Vzhledem k tomu, že v exekucích se fakt vyznám, mám tady tu odbornost pro goga.
    Nejprve musím potvrdit tvrzení pana Peciny, že generální inhibitorium opravdu vznikalo ze zákona. Zákaz nakládání s majetkem není součástí výroku o nařízení exekuce, ale zákonem stanovenou součástí poučení § 44 odst.6 g (120/2001 Sb.- eř) Toto doznalo v minulosti několika změn, ale podstata je stejná. Nejedná se o samostatný nárok, nebo způsob vedení exekuce, ale o následek, který je spojen s nařízením exekuce. Dá se to srovnat např. s tzv. účinky prohlášení konkursu. Rozsáhlý petit oprávněného byl nadbytečný. Stejně tak soud pouze nařídí exekuci jako celek a pověří jejím provedením soudního exekutora. Konkrétní způsob provedení exekuce určuje výlučně exekutor. V daném případě přichází v úvahu pouze ukládání pokut § 72 odst. 2)eř. Uložené pokuty nejsou příjmem exekutora, ale státu. Exekutor by tedy v žádném případě neprodával KV majetek, aby je "potrestal" za neplnění nepeněžité povinnosti. Vývoj generálního inhibitoria byl v čase docela zajímavý nejen z pohledu změn právní úpravy, ale i rozhodovací praxe NS, který zákonem stanovenou absolutní neplatnost vykládal pouze jako relativní s přihlédnutím k tomu, zda byl zcizením majetku oprávněný v exekuci skutečně poškozen. Ve stručnosti bych to shrnul tak, že exekuční řízení má svoje specifika, která jej odlišují od výkonu rozhodnutí. Například zcela zásadní rozdíl je, že ex. řízení je v podstatě dvoufázové. 1. fáze - zjištění zajištění majetku a 2. fáze - skutečné provedení exekuce zpeněžením. Většina "konfliktů" kolem exekucí vzniká ohledně nepochopení těchto rozdílů. Jiří Janečka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zákaz nakládání s majetkem není součástí výroku o nařízení exekuce, ale zákonem stanovenou součástí poučení

      Ano, ale ve většině usnesení o nařízení exekuce je tento výrok přesto obsažen. Snad jen jednou jsem viděl usnesení, kde tomu tak není a inhibitorium je uvedeno pod rubrikou Poučení.

      Vymazat
  16. Včera jsem se podíval na 10 usnesení o nařízení exekuce, poměr byl 8:2 ve prospěch těch, co mají zákaz nakládání v odůvodnění.Neexistuje jednotný vzor pro soudy. Ale to jen tak pro zajímavost. Vlastně jste mne upozornil na tuto věc, protože člověk trpí profesionální slepotou, když se dívá pořád na stejné věci. Jinak ta diskuse byla o tom, jestli oprávněný nebo i exekutor může nějak ovlivnit, zda bude při nařízení exekuce povinnému zakázáno nakládat s ajetkem. Nemůže. JJ

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem si opravdu myslel, že se dá víc vyspecifikovat, čeho se omezení může týkat. Já jsem si myslel, že peklo exekuce je spíš v provádění a zneužívání, ale vidím, že leckterá zhovadilost je přímo esenciální součástí zákona.
      Teď je otázka, zda to psali blbci nebo dacani.

      Vymazat
    2. Prošel jsem i svou spisovnu. Není to tak jednoznačné, jak jsem si myslel, a záleží to striktně soud od soudu, podle toho, jaký vzor kde používají.

      "+" znamená inhibitorium ve výroku, "-" v poučení:

      OS-P1 ----------
      OS-P2 --
      OS-P3 ++
      OS-P4 -
      OS-P5 +
      OS-P8 +
      OS-BO ++++++
      OS-KH -
      OS-KL ++
      OS-KV -
      OS-MB +
      OS-PY +++
      OS-UO ++

      Vymazat
    3. To je tedy ostuda. Snad by tedy někdo, snad ministerstvo spravedlnosti, snad justiční akademie, měl OS-P3, OS-P5, OS-P8, OS-BO, OS-KL, OS-MB, OS-PY, OS-UO poučit, jak se to má dělat správně.

      Vymazat
  17. To jsem vážné rád, že alespoň na jednom webu lze vést smysluplnou diskusi o exekucích. Dovolil bych si proto pár historických a statistických údajů. O.s.ř. vždycky měl několik možností výkonu rozhodnutí (VR). Měl třeba i od samého počátku VR prodejem podniku, což vzhledem k historickým souvislostem bylo mrtvé ustanovení. Protože ale bylo třeba navrhnout soudu konkrétní způsob, řešila se otázka přiměřenosti už v této fázi. Na druhou stranu, opět v historických souvislostech, takřka stoprocentně se dal použít VR srážkami ze mzdy nebo jiných příjmů. Soud ale nikdy neprováděl zjišťování majetku a příjmů povinného. Toto určení bylo a dosud je (výjimka výživné) na oprávněném. Takže když pominu období "soc", v rámci kapitalismu dostaly se soudy při úspěšnosti vymáhání v rámci VR maximálně k 5%. jistě uznáte, že to byl neudržitelný stav a rád bych připomenul, že volání po vymahatelnosti práva bylo nejfrekventovanější právní téma devadesátých let. Mnohem hlasitější, než třeba upozorňování na to, že je chybné justici neočistit a nezměnit jak kritéria tak dobu jmenování soudců. Pokud někdo tehdy hovořil o morální integritě, zhusta si důsledky této "předčasnosti" nese spolu s nálepkou kverulanta dodnes. I když to, o čem jsme tehdy mluvili v důsledku vlastní zkušenosti a na základě "právního citu" je dnes potvrzeno rozsudky (justiční mafie) a oficiálními zprávami.
    Zpět k exekucím. Dnešní stav a to dlouhodobě - je u exekutorů úspěšnost vymáhání 30 %. Což je podle mne konečná. Zbytek není v možnostech exekutora. Jedná se o majetek zašantročený, nicméně "správně právně" ošetřený, či o osoby pohybující se, mnohdy velmi zdatně, v šedé ekonomice. Také jsem si, v roce 2005, když jsem začínal myslel, že istitut soukromé exekuce už má svůj zenit za sebou. Velké nesplacené úvěry a nemovitosti z dob privatizace byly zpeněženy (pokud to šlo) a u běžných dluhů zafungují náklady exekuce jako výstraha a platební morálka se výrazně zlepší. Pořád jsem čekal, kdy tato generální prevence začne fungovat. Nestalo se a ani nestane, protože křiklounům se dostalo zastání z nejvyšších míst. Zajímavé je, že tyto exekutorské kampaně probíhají asi náhodou ve volebních rocích.
    Protože jsem toho ale už napsal moc a to jsme teprve v úvodu do problematiky a protože vím, že tento web navštěvují fanoušci práva, kterým stačí jen napovědět, pokusím se vymezit několik okruhů k domácímu studiu:
    1. Jaký je rozdíl a to nejen z hlediska zákonného vymezení, ale zejména v praxi kárných provinění soudních exekutorů a soudců? (judikatura NSS)
    2. Co podle Vás je základem činnosti exekutora: zjišťování majetku a příjmů povinného nebo vydávání konkrétních exekučních příkazů? Jak se k této zásadní odlišnosti mezi VR a E staví ÚS, resp. stojí mu vůbec za to se touto otázkou zabývat?
    3. Srovnání kapitoly státního rozpočtu MSp - náklady na provoz soudů x soudní poplatky.
    4. Jaká je odpovědnost SE vůči oprávněnému v případě, že svou nečinností umožní povinnému "odklonit" majetek z exekuce? JJ

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. O tomhle mám už asi tři týdny rozepsaný post. Současný stav nazývám "nadměrnou vymahatelností práva" – samozřejmě v uvozovkách.

      Mám ovšem obavu, že celé to skončí populistickou koncovkou, takže ten, kdo chce vymoci právo, a jeho pomocník-exekutor, bude označen za veřejného nepřítele, místo aby se systémově řešil problém exekutorské zvůle. Tahle země je, bohužel, osídlena primitivy, nejen právními (ne že jinde by to bylo o moc jiné, ale tam aspoň nevládnou…).

      Vymazat
  18. Nu, já si to užil z opačné strany. Trochu mne oblila hrůza, když jsem zjistil, že neoprávněné exekuci se v podstatě nelze bránit; stačí když asistentka soudce posoudí odvolání proti exekuci jako návrh na zastavení (přestože je v něm jasně uvedeno, že jde o odvolání, poukázáno na nicotnost exekučního příkazu a uvedeny odvolací důvody) a exekutor nekoná (obstaví majetek, vydá příkazy k prodeji a nekomunikuje). Jen díky odboru dohledu MS věc skončila dobře pro nevinného povinného a dvěma výtkami pro exekutora.

    OdpovědětVymazat
  19. Mohl byste to, prosím, trochu rozvést? V čem spočívala nicotnost exekučního titulu a jaké výtky směřovali exekutorovi? A proč nesměřovali výtky asistence, když dle Vás byla zásadní chyba tam (možná proto, že vcelku nikdo neví, kdo vlastně za asistentku odpovídá - nebo je plně vyhovující situace, že vlastně nikdo. Zatímco u SE se NSS snaží razit teorii, že SE odpovídá za pochybení každého zaměstnance. Opravdu Vás nechci trápit, nebo Váš problém bagatelizovat, zajímá mne to. Co si například představujete pod tím, že by exekutor měl s Vámi komunikovat? JJ

    OdpovědětVymazat
  20. A takhle to s debatami o exekucích skončí vždycky. Požádám o konkrétní údaje a nic... J

    OdpovědětVymazat
  21. Nicotnost spočívala v tom, že byl vydán exekuční titul na dluh, který byl již 10 let uhrazený. Celkem logicky nelze vydat exekuční titul na neexistující pohledávku; takový titul je z podstaty věci nicotný, nemá oporu v platném právu. Skutečnost, že příjemce platby ji špatně zaevidoval a vedl dluh dále jako nesplacený, nemůže být přičítána k tíži povinného (který ve skutečnosti povinným býti nemá, neb nic nedluží).
    Situace proběhla tak, že exekutor obstavil majetek a konto a vydal příkazy k prodeji. Nesprávnost postupu jsem spatřoval v tom, že vydal příkazy k prodeji celého majetku, tedy tří nemovitostí každé v hodnotě 200 000 - 800 000, přičemž pohledávka i s exekucí činila cca 20 000 a bylo ji možno uhradit z kterékoli z nich. Nadto bylo dost prostředků na účtě, který obstavil také. První stížnost (a následně výtka) dopadla tedy na neoprávněný rozsah exekuce.
    Úkon asistentky jsem se pokusil zvrátit tím, že jsem na její "dopis" odpověděl, že se mýlí a jedná se o odvolání a že trvám na tom, aby s ním nakládala jako s odvoláním a zároveň jsem poslal odvolání rovnou na krajský soud a požádal o prominutí lhůty, zmeškané vinou asistentky. Ani okresní soud, ani asistentka, ani krajský soud vůbec neodpověděly.
    MS mi zaslalo přípis, že do činnosti soudů nemůže zasahovat a proti asistentce tudíž nemůže nic podniknout.
    Komunikace exekutora - exekutor vydal exekuční příkazy a příkazy k prodeji majetku. Na návrh nazastavení a návrh na odložení neodpověděl (ač to minimálně u návrhu na odložení zákon ukládá). Nereagoval dokonce ani na návrh na zastavení, který mu zaslal oprávněný. Byla nutná osobní návštěva u exekutora (který tím byl značně překvapený) a stížnost na MS, aby se věci pohnuly. Exekutorská komora stížnost zamítla s tím, že vše je v pořádku a exekutor jednal "stadardně" (tomu věřím, ovšem standardně neznamená správně). MS udělilo výtku za neoprávněný rozsah exekuce a druhou za nekonání (zmeškání lhůty návrhu na odložení atd.). Exekutor závěrem zaslal omluvný dopis, v němž pochybení přiznal. Dodnes nejsou vyřešeny některé věci, např. náklad 800 Kč,- vyúčtovaný bankou za zřízení "obstavovacího" konta atd.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nicotnost spočívala v tom, že byl vydán exekuční titul na dluh, který byl již 10 let uhrazený. Celkem logicky nelze vydat exekuční titul na neexistující pohledávku; takový titul je z podstaty věci nicotný, nemá oporu v platném právu.

      Dál jsem to nečetl.

      Ach jo… Pro vaši informaci: Exekuční titul, který byl splněn, není (obvykle) nicotný, ale je to důvodem pro zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. g) OSŘ. Soud I. stupně proto exekuci zastaví a zároveň s tím zastaví řízení o odvolání. Aspoň tak by to podle zákona i judikatury mělo být, je fakt, že někdy soudy postupují jinak, např. i po zastavení exekuce usnesení o jejím nařízení zruší, což je ovšem neúčelné; odvolací důvody by se měly promítnout pouze do rozhodování o nákladech.

      Vymazat
    2. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

      Vymazat
    3. Škoda že jste to dál nečetl.. třeba byste to to pochopil.

      Exekuční titul byl vydán 10 let PO zaplacení dluhu. V době jeho vydání žádný dluh neexistoval.

      Pro lepší představivost posloupnost:

      1) vznik dluhu (1991)
      2) uhrazení dluhu (1991)
      3) vydání exekučního příkazu (2012)

      Vymazat
    4. Sakra, první příspěvek se nezobrazil a hlásil nedostupnou službu. Prosím jeden smažte.

      Vymazat
    5. Škoda že jste to dál nečetl.. třeba byste to to pochopil.

      V právu mají odborné termíny přesný význam, takže nazýváte-li např. exekuční příkaz "exekučním titulem" nebo hovoříte o "nicotnosti" tam, kde se jedná o prostou nezákonnost, obtížně se domluvíme a budeme z diskuse jen oba frustrováni.

      Vymazat
    6. Nu, máte pravdu. Exekučním titulem byl rozsudek soudu, který samozřejmě sám o sobě nicotný samozřejmě není, je platný, vykonatelný a byl vykonán. Ale rozsudek, který je vykonaný, nemůže sloužit jako exekuční titul pro další (opakované) plnění, čili zůstává platným rozsudkem, ale nemůže být exekučním titulem. Jako exekuční titul má stejnou hodnotu jako jakýkoli jiný vymyšlený důvod pro exekuci, tj. je nicotný, nullum, prostě to není podklad pro exekuci. A samozřejmě exekuce dle něj vedená je nezákonná.

      Vymazat
  22. Další zajímavostí exekučního řízení je, že zasahuje do práva dlužníka namítnout promlčení; dluh byl anvíc (krom splacení) i promlčený, neboť od nabytí úřední moci rozhodnutí uplynulo více než 10 let. Tím, že asistentka "přehodnotila" odvolání, kde bylo promlčení namítáno, na "návrh na zastavení" (kde ho namítat v zásadě nelze), dost výrazně zasáhla do procesních práv povinného. Popravdě si myslím, že její jednání je zcela nezákonné, neboť exekuční řád jasně popisuje, co se s odvoláním musí udělat a očekával bych, že s tím uspěju v nejhorším u US (kdyby to nedopadlo, chystal jsem hezkou ústavní stížnost s žertovným návrhem na zrušení Exekučního řádu :-))) ).

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>