Před Městským soudem v Brně stanul včera Ivo Svoboda, přední znalec v oboru závadového diskursu, a poskytl více než hodinovou výpověď ohledně toho, co společensky škodlivého zjistil na tričku jednoho z účastníků loňské prvomájové demonstrace v tomto městě (znalecký posudek – bez obrazové části).

Na taková hlavní líčení by se, myslím, měly prodávat vstupenky, protože, odhlédneme-li od nulové odborné hodnoty, Svobodův výslech (mp3) je pro kohokoli v problematice aspoň rudimentárně orientovaného zážitkem srovnatelným s tím, co staršímu a méně intelektuálně náročnému publiku poskytne sledování televisních silvestrů s Vladimírem Menšíkem: ten člověk má opravdu nevšední talent bavit druhé!

Od samolibého tonu úvodního exposé Svoboda přešel do útočnější polohy poté, co seznal, že obhajoba si na rozdíl od něj zjistila fakta a je schopna prokázat, že tvrzení jeho znaleckého posudku týkající se historie jsou pouhými produkty autorova přacího myšlení, a zakončil v témbru téměř uraženém, stěžuje si, jak mu, jedinému skutečnému odborníku v zemi, všichni ubližují a ostouzejí jej. Na závěr pak odmítl své vystoupení soudu vyúčtovat; pokud tak dodatečně učiní, přimlouval bych se, aby mu soud vyplatil vedle svědečného i zvláštní umělecký honorář, tzv. kabaretné.

Čistě věcně, ačkoli Otto Straßer nebyl žádný svatoušek, rozhodně se nedopustil jakýchkoli zločinů, pro které by přihlášení se k jeho odkazu mohlo být posuzováno jako podpora nacismu (nacistu by těžko po dobu pěti let hostilo demokratické Československo, které mu přes projevy nelibosti z německých oficiálních míst dovolovalo vyvíjet z Prahy činnost proti hitlerovskému režimu). Podobně, pokud by se znalec obtěžoval, snadno by zjistil, že jím posuzovaný symbol (zobrazen v záhlaví tohoto článku) na seznamu Spolkového úřadu pro ochranu ústavy jednoduše není. A co je zásadní problém tohoto trestního stíhání, vzít si na sebe tričko, na kterém je vyveden symbol, jehož význam je znám toliko zasvěceným, nemůže být projevem sympathií podle § 404 TrZ/2009, protože tu chybí publikum, na něž by tričko mohlo vykonat svůj zhoubný vliv.

Aniž bych chtěl předjímat další taktiku obhajoby, podotknu pouze, že Svobodou předestřená a explikovaná theorie závadového diskursu znamená, že aby orgány činné v trestním řízení obešly ústavně zakotvený zákaz trestat za názor, vytvořily doktrinu ztrestnění (nebo, jak by asi řekl Guy Peters, extremistické transsubstanciace). Ta je založena na presumpci, že trestným je každý symbol, který je používán extremistou, a tedy ve chvíli, kdy osoby zastávající určitý vládě nepříjemný myšlenkový směr začnou používat symbol nový, byť jím byl třeba bílý puntík v černém poli, stává se tento ipso facto symbolem extremistického hnutí, čímž dojde – pouhým faktem, že tento symbol je extremistou prvně presentován navenek – k jeho ztrestnění. Podle představy soudů je vše v pořádku, protože extremista není už trestán za názor, nýbrž za podporu a propagaci vhodného a dostatečně ohavného hnutí (jako např. Národní odpor), se kterým soudní znalec puntík kreativně spojí. Samotné bílé puntíky tím zůstanou nedotčeny: dokud je neobleče extremista, nejde o závadový diskurs a jejich nošení je beztrestné.

Mít takového Svobodu komunisté, okamžitě by měli vyřešen problém, co s máničkami: stačilo by prohlásit, že dlouhé vlasy podporují některé zakázané hnutí, a mohlo se zatýkat. Fakt jsem si nemyslel, že budu jednou dojatě vzpomínat na doby socialistické zákonnosti!

Ale nebudu už zdržovat planými řečmi a popřeji čtenářům příjemný a nerušený poslech. Ve vedlejších rolích vystupují soudce Městského soudu v Brně Michal Kabelík a známý antisemita a advokát, který nechce chápat, že obhajoba je součástí obžaloby, Petr Kočí.

Aktualisováno.
Zpráva iDnes.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)