DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

čtvrtek 29. září 2011

Závadový projev

Zveřejňujeme v plném znění závadový projev Lucie Šlégrové, za který extremistka stane příští týden před soudem a ve kterém soudní znalec Michal Mazel von Edelstadt neomylně identifikoval podporu německého nacionálního socialismu (text převzat ze serveru DSSS Sever):

středa 28. září 2011

Setkání s justičním vrahem

Včerejšek byl pro mne dnem dvou premier.

Jednak jsem poprvé v životě spatřil skutečného justičního vraha, soudkyni Okresního soudu v Trutnově Marcelu Horváthovou, osobně odpovědnou za smrt disidenta Pavla Wonky. Těžko predikovat, zda někdy dojde i na ni a stát jí poskytne dotované ubytování v ženské věznici (lůžko po Ludmile Brožové-Polednové je jistě dosud volné), spíše se to jeví nepravděpodobným. Státní orgány Wonkův případ prošetřily a žádné pochybení neshledaly: Wonka se o svou smrt zasloužil sám. Kdyby nerebeloval a vzorně kolaboroval s režimem tak jako ti, kdo ho soudili – a kteří dosud soudí – mohl přežít a užívat dnes s námi výdobytků naší křehké demokracie, stejně jako jich užívá soudkyně Horváthová.

Za druhé jsem prvně spatřil v akci advokátský talár, ono roucho, které podle názoru Ústavního soudu zhmotňuje všechny principy, jimiž je advokát při výkonu své profese povinen se řídit. Talár vyrobený monopolním dodavatelem (a prodávaný advokátům za monopolistickou cenu) je vyloženě nevkusný, vypadá jako ledabyle ušitá pláštěnka, a jediným důvodem, proč byla jeho povinnost znovu zavedena, byla nejspíš skutečně jen potřeba funkcionářů České advokátní komory přijít si snadno k penězům bokem ve formě provise za výběr dodavatele.

Pozoroval jsem rovněž jeho nositelku, u vědomí vznešených slov Ústavního soudu, že maje pak tuto uniformu či dres na sobě, každý její nositel spíše pocítí význam okamžiku, pro který si talár oblékl a své úlohy při něm, jakož i cti profese, k níž přísluší a kterou reprezentuje. Tím spíše se pak své role chopí s plným nasazením a bude ji vykonávat skutečně tak, jak to podle svého nejlepšího vědomí pokládá za prospěšné. To se, bohužel, nedostavilo, ale neztrácím naději a věřím, že advokáta, který svým vystupováním tuto věštbu naplní, někdy potkám.

Nejvyšší ctností občana postkomunistického státu je poslušnost

Nejvyšší správní soud (v senátě složeném – jak jinak – ze tří exkomunistů, resp. dvou členů a jednoho kandidáta KSČ) se, jak začíná být dobrou tradicí, opět vymezil proti Ústavnímu soudu a vysvětlil nám, že občan je povinen uposlechnout i nezákonné výzvy, a pokud tak učinit odmítne, je zcela na místě, když je mu za to uložena sankce.

K této otázce, jak víme i ze stránek tohoto blogu, se autoritativně vyslovil Ústavní soud v nálezu Horváth. v MHMP, avšak vynalézaví soudci NSS přišli s thesí (§ 25 rozsudku), že Ústavní soud svým nálezem reagoval na výrazně odlišnou situaci posuzovaného případu proto, aby zdůraznil ochranu principu zákazu sebeobviňování. Tak tomu přirozeně není, Ústavní soud formuloval zcela záměrně své závěry šířeji, tak aby pokryly, mimo jiné, případy nezákonné výzvy policisty nebo strážníka v terénu.

Nemáme-li připustit hypothesu, že Nejvyšší správní soud buď neumí číst, nebo ústavnímu právu rozumí, řečeno s Nohavicou, jak koza náklaďáku, nevyhneme se závěru, že překlenutí přelomového nálezu Horváth v. MHMP a návrat k překonanému karvinskému usnesení z r. 1998 je svévolnou ignorancí závazné judikatury Ústavního soudu (§ 21):
Na rozdíl od žalobkyně zastává Nejvyšší správní soud názor, že zásadně použitelným rozhodnutím v případech podobných projednávanému je i nadále usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1998 ve věci ÚS 263/97, ve kterém je shodná problematika řešena jednoznačně: Protože /žalobce/ neuposlechl výzvy veřejného činitele /policisty Městské policie/, naplnil skutkovou podstatu přestupku neuposlechnutí výzvy veřejného činitele dle § 47 odst. 1 písm. a) zák. č. 200/1990 Sb., v platném znění. Ústavní soud se ztotožnil se závěrem Okresního úřadu K., že občané jsou povinni se podrobit výkonu pravomoci veřejného činitele bez ohledu na vlastní soukromý názor. Jsou-li přesvědčeni, že tímto jednáním bylo porušeno jejich právo či jim byla způsobena škoda, mohou se proti takovému postupu veřejného činitele bránit jiným zákonným způsobem. Ústava ČR, Listina základních práv a svobod ani žádná jiná právní norma nepřipouští, aby jednotliví občané nejprve hodnotili zákonnost postupu veřejných činitelů a teprve na základě toho jejich pokynů uposlechli nebo neuposlechli.
Arogance, tvé jméno je Baxa, Vyklický, Žišková!

Aktualisováno.
Zde nás pojednala ČTK.

úterý 27. září 2011

Pozvánka do Mostu

Kdo je ochoten si příští čtvrtek, tedy 6. 10. 2011, přivstat, neměl by si nechat ujít justiční frašku neboli hlavní líčení ve věci Lucie Šlégrové, která bude Okresním soudem v Mostě souzena za závadové řečnění.

Symptomatickým detailem je, že zatímco v usnesení o zahájení trestního stíhání jsou oba domněle společensky škodlivé výroky řečnice ještě vypsány, v obžalobě se hovoří pouze o národním socialismu a neonacismu; v rozsudku bude pak zřejmě uvedeno pouze to, že řečnila.

Fraška začíná dne 6. 10. 2011 v 8.00 hod., u Okresního soudu v Mostě v jednací síni č. 16, 2. patro, předprodej vstupenek zajišťuje TicketPro, sekce komedie nehudební.

čtvrtek 22. září 2011

Ústavní soud se vyslovil k otázce odškodňování tzv. zaviněné vazby

Na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 11/10 jsem čekal poměrně netrpělivě: Obvodní soud pro Prahu 2 navrhl Ústavnímu soudu derogaci ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) ZOŠ, které umožňuje odepřít náhradu za vazbu, odsouzení nebo ochranné opatření (dále jen vazba) osobě, která si je přivodila vlastní vinou.

Že derogační návrh bude zamítnut, jsem pokládal za velmi pravděpodobné, ale zajímalo mne, jak Ústavní soud vymezí situace, kdy lze toto ustanovení aplikovat, aniž by došlo ke kolisi s ústavními právy žalobce-poškozeného.

Dílo soudce zpravodaje Michaely Židlické je pro mne spíše zklamáním: zdá se mi právně plytké a ne dosti určité, aby bylo možno jeho závěry rozumně aplikovat. Pokusím se proto krátce vysvětlit svůj pohled na tuto problematiku:

S Ústavním soudem souhlasím potud, že de lege lata užívaná civilistická konstrukce operující se zaviněním je nevhodná, protože vztah mezi státem a odškodňovaným je specifické, veřejnoprávní povahy. De lege ferenda bych proto preferoval textaci např. způsobil sám v důsledku svého protiprávního jednání; ta by ihned vylučovala možnost odpírat odškodnění těm osobám, které byly v konečném efektu, často jen účelově právě proto, aby nemusely být odškodněny, odsouzeny za bagatelní delikt, tak jako se o to pokusily soudy v našem Příběhu z Vysočiny, a naopak by mohly být i nadále postihovány osoby, které si způsobily útěkovou vazbu např. tím, že nerespektovaly předvolání – nikoli ovšem třeba tím, že se častěji stěhovaly nebo odjely do zahraničí, protože takové jednání protiprávní není.

Odpovědnost státu za nezákonnou vazbu je objektivní, a rozhodně nemůže postačit, jak ministerstvo spravedlnosti stále dokola píše ve svých stanoviscích k nárokům, že orgány činné v trestním řízení nepochybily a to, že posílají do vazby nevinného, nemohly objektivně nijak rozpoznat. Tato zásada musí být prolamována jen ve zcela výjimečných situacích.

Podle mého mínění je zásadně vyloučeno odepřít odškodnění za předstižnou vazbu a jen naprosto výjimečně je to možné v případě vazby kolusní, a to pokud by obviněný skutečně svědkům vyhrožoval, zastrašoval je nebo se je snažil ovlivnit, aby vypověděli nepravdu: nikoli tedy, aby pravdivě vypověděli v jeho prospěch. A ani v případě vazby útěkové není situace jednoduchá a ani tyto případy nelze rozhodovat mechanicky.

Bohužel, Ústavní soud toto rozlišení neprovedl a použitelnost svého nálezu tak značnou měrou omezil, aniž by obecným soudům dal rozumné vodítko, jak u zaviněné vazby rozhodovat.

Za brněnský transparent první tresty

Překvapivě mírné tresty uložil Městský soud v Brně šesti osobám, které při prvomájové demonstraci nesly transparent s nápisem Evropo povstaň!; zdá se, že ani ta represe už není, co bývala.

Ze znaleckého posudku Ivo Svobody mám bohužel pouze fragmenty, ale i z nich je patrné, že podle názoru znalce je heslem Evropo povstaň! ve skutečnosti míněno Deutschland erwache!, takže se jedná o jasnou podporu neonacistického hnutí Národní odpor. Ne, opravdu nežertuji…!

Aktualisováno.

Budeme mít dalšího politického vězně?

Protože policie zjevně nemůže jednoho z organisátorů šluknovských nepokojů Lukáše Kohouta stíhat za jeho politickou činnost, rozhodla se dostat ho do vazby za úvěrový podvod. Podaří-li se jí toho u státního zastupitelství a u soudu skutečně dosáhnout, je stav právního státu v této zemi ještě horší, než jsme se doposud měli důvod se domnívat.

Aktualisováno.
Státní zástupce podnětu k podání návrhu na vzetí do vazby nevyhověl.

středa 21. září 2011

Padla facka, padla – ve sněmovně

Po slavných fackách podsedické, Mackově Rathovi a Bokově karlínské tu máme v pořadí čtvrtou, udělenou takříkajíc na místech nejvyšších, za crimen laesae maiestatis páně Kalouska, t. č. ministra financí. Fackující je doživotně přestupkově imunní, takže právně není co řešit, jen mě napadá, kolik lidí dostane po Kalouskově vysvětlení výtečný nápad použít identický výchovný prostředek jaksi inversně, na samotném panu ministrovi. To aby si Kalousek nechal vyrobit něco podobného, jako mají piloti Formule 1 na ochranu krční páteře, speciální antifackovací límec.

Ale teď vážně: domnívám se, že Kalousek tímto kouskem v politice skončil, a mohlo by to znamenat i pád vládní koalice.

pondělí 19. září 2011

Ideozločinec dopaden

A máme tu další roztomilé trestní stíhání, tentokrát za společensky nebezpečný text tetování.

Jen se tak ptám, co by se stalo, kdyby některý z pravicových extremistů vstoupil do ČSNS: to by měl znalec hodně práce odlišit, kdy zločinec hovoří o národním socialismu legitimním a kdy o závadovém…

neděle 18. září 2011

Helena Vondráčková žaluje Jana Šinágla

Činí tak mimořádně obsáhle a výsledek v prvním stupni lze predikovat s vysokým stupněm jistoty. Zajímavé to bude až u vrchního soudu, kde komunistické kreatury v taláru typu Vostrejšová – hovořit v jejím případě o soudci se skutečně zdráhám – mohou dát před smyslem pro spravedlnost (mají-li ho vůbec) průchod své nenávisti ke všemu antikomunistickému a pojmout rozsudek, tak jako mnohé jiné v minulosti, jako akt třídní odplaty.

O dalším průběhu sporu budeme informovat.

čtvrtek 15. září 2011

Padla facka, padla v Karlíně II

Slavná karlínská facka byla soudem oceněna pětiměsíční podmínkou. Soudce Petr Novák neopomněl připomenout, že podle judikatury Ústavního soudu jsou občané povinni uposlechnout výzvy veřejného činitele, přestože podle nich koná nezákonně, a mají až následně řešit to, zda šlo doopravdy o postup za hranicí zákona. Že by se pan soudce dosud nedoslechl o nálezu Horváth v. MHMP?

pondělí 12. září 2011

Vazební důvod: obviněný není Čech

Tohle je další neuvěřitelný abusus: soud vzal do vazby řidiče kamionu, který mohl – ale také nemusel – zavinit nehodu, při které přišly o život čtyři osoby.

Ústavní soud již roky upozorňuje, že cizince není možné brát do vazby jen proto, že je to cizinec, ale jako by hrách na stěnu házel!

čtvrtek 1. září 2011

Sprostí podezřelí žalují ministerstvo vnitra

Včera byla podána žaloba na ochranu osobnosti, jíž se dvojice sprostých podezřelých David K. a Lucie Š., kterým byly policií sejmuty otisky prstů a odebrány vzorky DNA za to, že na shromáždění drželi vlajku Dělnické strany, domáhají omluvy a jejich zničení.

Se žalobou je spojen návrh na přerušení řízení a předložení věci Ústavnímu soudu s návrhem na zrušení § 65 zákona o policii, který tyto zcela nepřiměřené a svévolné odběry biologického materiálu umožňuje. Judikatura ESLP je jednoznačně na naší straně, uvidíme tedy, v jakém světle se předvede Městský soud v Praze.