DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

čtvrtek 30. června 2011

Za dubnovou blokádu v Krupce padly tresty

Přestupkovým příkazem uložila krupská přestupková komise šesti blokádistům pokuty ve výši 5 000 Kč. Právní úroveň odůvodnění je lehce strašidelná, a především se nejeví být zcela v pořádku, že byly uloženy tresty na horní hranici (nedávno zvýšené) zákonné sazby.

Přestupková komise měla ve svém rozhodnutí zohlednit především fakt, že pachatelé byli subjektivně – třebaže mylně – přesvědčeni o tom, že jednají v souladu s právem a výzva policie je naopak nezákonná, a rovněž relativně nízkou společenskou škodlivost jejich jednání.

Obdobné blokády jako takové jsou škodlivé a jejich organisace může být posouzena i jako trestný čin proti právu shromažďovacímu podle § 179 odst. 1, 2 TrZ/2009, avšak tato represe by měla dopadat primárně na osoby, které je vedou a podněcují, nikoli na samotné jejich účastníky.

Přestupci podali proti příkazu odpor a projednání přestupku bude tedy pokračovat ve správním řízení.

Aktualisováno.
Odlišného mínění je na svém blogu Guy Peters, který tvrdí, že právní omyl nemůže být v tomto případě polehčující okolností. S tím nesouhlasím: jestliže jsou blokádisté dlouhodobě svými aktivistickými i mainstreamovými medii přesvědčováni, že pochodům neonacistů je třeba zabránit za každou cenu a že církevní shromáždění není třeba ohlašovat (a lze jím tedy, zcela legálně, nežádoucí pochod zablokovat), nemůže se to ve výroku o sankci neodrazit. Jiná je situace u organisátorů blokády, ti se měli a mohli o skutečném stavu věci poučit.

Další spornou otázkou je, zda pseudonáboženské shromáždění mělo nebo nemělo být před policejním zákrokem rozpuštěno. Domnívám se, stejně jako právní zástupci blokádistů, že mělo, připouštím ale i možnost opačného pohledu.

24 komentářů:

  1. Dotyční neměli co přezkoumávat výzvu policie, to je vůbec neomlouvá. Jejich jednání směřovalo ke způsobení pěkného bordelu a mohlo vyvolat masovou rvačku. Když si jako orientační měřítko závažnosti vezmu předpokládané náklady na policejní manévry nutné k obnovení pořádku, klidně bych jim trest při horní hranici dal taky.

    OdpovědětVymazat
  2. Znám a plně s ním souhlasím. Je však jistý rozdíl mezi nepřímým porušením zákazu sebeobviňování pomocí vynocovaného dostavení se k úkonu, jenž navíc postrával věcné opodstatnění, čímž správní orgán fungoval ve svém zákonném rámci jen formálně, nikoli materiálně, a mezi neuposlechnutím výzvy k rozchodu v situaci, kdy adresát výzvy ruší shromáždění a hrozí, že tím vyvolá nebezpečí fyzického konfliktu s účastníky demonstrace. V druhém případě je odkaz na dobrou víru pachatele přestupku naprosto mimo. Obávám se, že v onom rozhodnutí ÚS vidíte něco, co v něm není.

    OdpovědětVymazat
  3. V příkazním řízení lze uložit pokutu jen do 4.000 Kč, to je hlavní chyba. Univerzální platnost cit. zmateného nálezu ÚS bych nedovozoval, P ČR jistě ultra vires nejednala.

    OdpovědětVymazat
  4. § 13 odst. 2 přestupkového zákona ... máte pravdu, to mi uniklo.

    OdpovědětVymazat
  5. Zmiňovaný nále ÚS je třeba vykládat rozumně a neabsolutizovat, jako to dělá TP. Pokud se však bude vykládat střídmě, tak je nejen IMHO správný, ale krom toho zapadá do ostatní judikatury ÚS.
    HNUSNÁ SEBEPROPAGACE
    O tom jsem psal více zde:
    Vučka, Jan. Test proporcionality při zajišťování důkazů. Trestněprávní revue 9/2010
    END OF HNUSNÁ SEBEPROPAGACE

    OdpovědětVymazat
  6. S udělením pokuty jako takové souhlasím. Ovšem trochu mě vyděsila výše pokuty 5 000 Kč, když je (§ 13 odst. 2) možné uložit v příkazním řízení pokutu maximálně 4 000 Kč. A s tím, že má být uložena především organizátorům akce, souhlasím.

    Na druhou stranu jsem vůči těmto blokádám podporovaných Romea organizací přímo vysazený. Přijde mi, že se velmi snaží zmást veřejnost a pasáže zákonů, které hovoří proti jejich akcím, vyloženě ignorují (stejně jako svoboda slova a sdružování jim patrně nejde přehnaně na ruku). Hodně se těším na rozhodnutí Ústavního soudu ve věci rozehnání "bohoslužby" policií.

    OdpovědětVymazat
  7. Že neuposlechnutí nezákonné výzvy není deliktem, je judikováno konstantně už 40 let. Zde výzva zákonná byla (i když to je zatím nejisté, prokáže se to až v dokazování), ovšem účastníkům byl jejich ideovými vůdci tvrzen opak (výkon náboženské svobody). To by se mělo při stanovení výše sankce zohlednit i bez ohledu na "zmatený nález ÚS".

    Překročení meze pokuty v příkazu jsem si neuvědomil, mea culpa, měl jsem se líp učit :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Ad Miroslav Mareš:
    Souhlasím s odporem vůči "blokádám" pod rouškou "bohoslužeb" apod. To už je sympatičtější "Brno blokuje", protože si na nic nehraje. Pokud má být nějaká iniciativa věrohodná, nemůže přece překrucovat zákon, zneužívat jej, tvářit, že má "bohoslužbu" (proč ji nemá kdekoliv jinde, ale na trase shromáždění?) apod. Nesmyslný je i odkaz na právo konat protishromáždění, který též zmiňovali, toto právo totiž neznamená právo jiné shromáždění znemožnit.
    O věci je též podrobný článek v deníku Referendum.

    OdpovědětVymazat
  9. TP: Organizátoři v tom těm lidem udělali zmatek. Inu, možná nebýt tak jednoznačného až demagogického výkladu, tak by se tato "událost, která otřásla životy mnoha lidí žijících odjakživa v klidu a míru", nestala.

    Naskýtá se zde ovšem otázka, zda-li je v pořádku, že účastníci blokády důvěřují pár organizátorům více, než vedoucímu celé akce Policie ČR. To je skoro jako kdybych v jednoznačnější právní otázce věřil víc nějakému kamarádovi, než Nejvyššímu soudu, aniž bych se v právu vůbec vyznal - a podle něj bych konal. Těžko říct, zda by mi nějaké odvolání proti způsobené škodě pomohlo.

    Po pravdě řečeno, když se podívám na videozáznam z Krupky, žádné brutální rozehnání nevidím. Kdybych v klidu odstupoval od přibližujícího se policejního řetězce, tak by patrně nikdy nedostihli a nikdy bych na vlastní kůži nezažil extrémně brutální zákrok, který naše země nezažila. Tolik času měli... Vždyť tam pořád stáli jako solné sloupy, když je policisté začali popostrkovat...

    Na tomto videu lze dobře vidět řvoucí účastníky blokády na příslušníky policie. To jde dobře, stejně jako papouškovat slova organizátora, stát jako sochy též; ale jakmile se na ně sáhne, je to na ústavní stížnost.

    Tím tvrdím jen to, že hlavními viníky jsou organizátoři, ale chování účastníků nelze přehlédnout.

    OdpovědětVymazat
  10. Ad Jan Potměšil: Jsem rád, že souhlasíte, přesně to si myslím. Kdyby si lidé mohli navzájem jen tak lézt do pochodů a shromáždění, vzájemně se blokovat - byla by to anarchie. Nakonec by nevyhrál nikdo...

    OdpovědětVymazat
  11. Problém je, že shromažďovací zákon je značně zmatečný, neumí řešit v několika případech prioritu shromáždění. V jednom jediném písmenu se snží shrnout nejméně cca 4 různé typy církevních shromáždění, ať už svolané církví ve vlastních prostorech, prostorech jiné určení, veřejných prostorech a shromáždění náboženská (ne nutně církevní).

    Ať už policie říká co chce, politické vyjádření je občas součástí náboženství (kvůli tomu, že náboženství má např. nárok na morálku a odtud na právo a politiku). Ale navíc zákon odděleně ve dvou větách řeší shromáždění svolané církví a shromáždění náboženské. Toto bylo shromáždění svolané církví, čili oprávněné užití komunikace, bez ohledu na náboženskost (de lege lata). Že ji zákon poskytl dvěma subjektům zároveň, to se mohlo nějak materiálně řešit k proporcionálnímu uspokojení obou stran, ale imho z toho nelze dělat přestupkové závěry.

    Teprve po oficiálním řádném rozpuštění shromáždění policistou mohlo dojít k nějakým úkonům. Ale to by musela napřed policie připustit legalitu shromáždění. A i tak v případě zjištění nezákonnosti rozpuštění by byl trest za neuposlechnutí sporný.

    Ale k soudu to vzhledem k výkonu přestupkové komise asi nedostane.

    Co se týče blokády, je zde název odkazu, tedy zajímavé stanovisko na stránkách ČCE o morálním opodstatnění akce.

    Ale dost mi vadí, že se někam vytratila ze shromáždění ta diskuse, ta "výměna informací a názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných společných záležitostí" v řešení situací shromažďovacího práva. Nemělo by totiž docházet ani ze strany pořadatelů, ani ze strany PČR k zákrokům proti osobám pokojně vyjadřujícím odlišné stanovisko. Ta míra je imho taková, že psané slovo je zcela jistě pokojné, občasný projev nesouhlasu také, pokud umožní řečníkovi pokračovat. Protože vypískat je by bylo nejjednodušší vyjádření. Proč je bráněno Romům a antinacistům v účasti na shromáždění DSSS?

    OdpovědětVymazat
  12. Podle mého právního názoru nemůže být blokáda zásadně posuzována jako projev náboženského vyznání, takže svolavatelé nesplnili oznamovací povinnost a jejich akci bylo přípustné rozpustit. Zda se tak stalo a stalo se tak v souladu se zákonem, je ovšem otázka.

    Projevy nesouhlasu jsou de lege lata posuzovány značně přísně [§ 14 odst. 2 písm. e), f), h) ShromZ], takže o nějakém vypískání nemůže být řeči.

    OdpovědětVymazat
  13. Pane Potměšil, k tomu právu na diskusi bych ještě dodal můj poslední objev: http://www.cak.cz/files/2291/Evropska_rukojet_2008.pdf a to Öllinger proti Rakousku, ESLP, na str. 96, které připouští protidemonstrace v případě, kdy lze toto realizovat (nikoli blokády).

    OdpovědětVymazat
  14. Ale tady vůbec nejde o náboženský projev, ale o to, zda je shromáždění svoláno církví. Písmeno b) má dvě věty řešící odlišnou situaci.

    Mohlo by to být shromáždění k společné konzumaci buchet...

    Jinak na pokojné projevy nesouhlasu (obecně, nemluvím teď o Krupce) je případné pouze § 14 odst. 2 písm. e) a taková aplikace je zřejmě v rozporu právě s tím Öllingerem. Navíc, pokud je oprávnění vniknout limitované mým názorem, je to poněkud zvláštní (např. změna názoru po poslechu řečníka :) ). Protože cílem shromáždění je mimo jiné ta výměna názorů.

    OdpovědětVymazat
  15. Je nejasné, k čemu se poslední část písm. b) vztahuje; podle mne je rozhraní mezi modlitebně a procesí, ale to je čistě teleologický výklad.

    Problematikou protidemonstrací se (theoreticky i prakticky) zabývám několik let, a zatím jsem nedospěl k jednoznačnému závěru, nakolik mohou být projevy nesouhlasu autonomní a nakolik podléhají vůli svolavatele vtělené po činnosti pořadatelské služby. Snad mi bude Öllinger nápomocen.

    OdpovědětVymazat
  16. Otázkou je, co z toho vznikne po aplikaci teorie pravého účelu (navíc případně po nějaké kreativnější aplikaci), která se oblibou používá proti ohlášovaným shromážděním pravičáků. Za takové situace je težké něco předvídat, když správní orgán si to může posoudit vlastně úplně libovolně.

    OdpovědětVymazat
  17. Ad K.Vážný:
    Velmi děkuji za odkaz na velmi zajímavou publikaci. Jinak případ Ollinger znám z příručky LLP "Jak si počínat v kontaktu s policistou a strážníkem. Policejní právo v otázkách a odpovědích" dostupné mj. zde, s. 147; je tam celá kapitola o shromažďování.
    Jinak bych se přikláněl spíš k takovému řešení, kdy protidemonstraci budu považovat za (neohlášené) shromáždění, jako každé jiné. To lze rozpustit, přesto že je neohlášené, zase jen za podmínek, jako by šlo o jakékoliv jiné (ohlášené) shromáždění (neohlášení samo o sobě není důvodem k rozpuštění, jen k udělení pokuty tomu, kdo ji svolal), tedy je-li dána skutečnost, která by jinak odůvodňovala zákaz. Zde je problém mj. ve shodě místa a času s dříve ohlášeným shromážděním. Policie měla dle mě "náboženské" shromáždění formálně rozpustit, jak zákon popisuje, a pak teprve vyzývat k rozchodu a vynucovat uposlechnutí k rozchodu. Argumentaci mší považuji za účelovou, zjevným účelem protishromáždění bylo blokovat shromáždění jiné, nikoliv vykonávat náboženská práva. U aanarchistů, tradičně antiklerikálních, je pak účast na "mši" obzvláště pikantní. Ani bych nedovozoval z toho, že "polní mši" není nutno ohlašovat, že má taková akce přednost před všemi ostatními a že má zvláštní nedotknutelný status. Zákonodárce stěží mohlo napadnout, že ustanovení sloužící snad k neotravování pořadatelů mariánských procesí a podobných akcí bude zneužíváno k bránění ve výkonu práv jiným.

    OdpovědětVymazat
  18. Problém by nebyl, kdyby to byl lokální exces a církevní autority to odsoudili. Jenže tady se za toto shromáždění postavila celá evangelická církev, jako 2.-3. největší církev v ČR, čili docela relevantní síla. Navíc si nárokuje, že toto byly skutečné její bohoslužby.

    Cituji - z oficiálních stránek: Přítomní duchovní vedli obě bohoslužebná shromáždění (vnějšně připomínající např. poutě) způsobem, směřujícím k nenásilí a uklidnění jejich účastníků (na internetu lze dohledat liturgie a kázání z Krupky; farářka, která vedla bohoslužebné shromáždění v Bydžově, je přesvědčená pacifistka a na místě se modlila za smíření a pokoj).

    Z titulu nezávislosti církví a konfesní neutrality má stát poměrně omezené možnosti, jak posoudit "náboženskost" toho shromáždění, když církev tvrdí, že TOTO byla bohoslužba.

    Navíc evangelická bohoslužba civilností není daleko od schůze, a teď státe rozhoduj :). Může být i volební, nebo s výroční a finanční zprávou církevní obce apod. Vůči těm anarchistům to lze interpretovat i jako skvělý misijní tah.


    Přitom autor v odkazováném článku (výše)připouští, že mnohým přišlo i případné porušení zákona morálně správnější, než pochod DSSS.

    Cituji: Rozhovory s účastníky protestního shromáždění v Krupce jsem došel k názoru, že mnozí vnímají jiný protiklad – uvědomují si, že neuposlechnutím příkazu policie konají přestupek, ten je však pro ně mravně přijatelnější, než psychické škody, které způsobí nenávistný pochod obyvatelům sídliště, proti nimž je tento pochod zaměřen. (Podobná motivace vedla např. před několika lety mnoho občanů k účasti na shromáždění v Praze, které zabránilo neonacistickému pochodu Židovským městem v Praze). - Ostatně v té Praze jsem byl i já.

    S tím, že jsou zde skupiny, které mohou mít jiný morální i praktický pohled na míru práva ostatních (plynoucí z jiné morální základny, kde základem není nutně státní právo) se budeme muset smířit s tím, že to občas zakalí vodu. Opakem by totiž byla studená občanská válka a unifikovaný koncetrák. Ta forma soužití dvou opačných prostestů na jednom místě je podle mne elegantní řešení.

    OdpovědětVymazat
  19. Má snad o mém právu uskutečnit shromáždění rozhodovat církev? V právním státě ani náhodou, církev není v tomto směru odlišná od jiných právnických osob.

    OdpovědětVymazat
  20. Diskusse k Öllinger v. Rakousko. Osobně si myslím toto: „8. Jak je to s protishomážděními? To je velice složitá otázka. Podle rozsudku ESLP Öllinger v. Rakousko ze dne 29. září 2006, stížnost č. 76900/01, veřejná správa musí učinit vše pro to, aby antidemonstrace byla možná, při zachování veřejného míru.“

    OdpovědětVymazat
  21. O Vašem shromáždění pane Pecina jistě církev rozhodovat nebude, protože sejistě nebudete podílet na ničem nemorálním. Ale lidé se mají právo postavit na odpor okatému otevřenému zlu, jakým je rasismus.

    Já zase nejsem ochoten připustit, že by stát měl mít právo posuzovat co smí být součástí Bohoslužeb a co ne, jak udělala PČR ve svém rozboru.

    Podle mne šlo o projev náboženského přesvědčení organizátorů (obdobně, jako projev převědčení M.L.Kinga a jeho následovníků v USA vedl k desegregaci). Byly to legitimní bohoslužby. Problém byl vedle prvku legálních bohoslužeb obsahoval i prvek blokády. Ta byla zřejmě nelegální (a prvkem občanské neposlušnosti, za kterou i já stojím, stejně jako ČCE).

    Podle principů z Öllingera byla bohoslužba jakožto protishromáždění legální, blokáda nikoliv. Polcie měla podle principu minimálního zásahu postupovat nikoli k ukončení bohoslužby a vytlačení účastníků, ale k jejich oddělení a zajištění průchodu pro DSSS. Teprve na základě výzvy ktomuto s vysvětelním a neuposlechnutí mohla policie shromáždění ukončit, případě částečně ukončit (třeba za půlící čarou) a pak teprve zasáhnout.

    PČR to bude mít ještě dost těžké, až první oznamovatel toho Öllingera vyhraje u soudu a soud mu umožní akci na stejném místě...

    Nicméně, z hlediska vyššího principu mravního ( :) ), považuji za selhání úřadů nezajištění ochrany republiky před rasismem a neonacismem. V tomto smyslu selhání zákonodárce, obce a možná i soudu při povolení průvodu, jehož skutečnou podstatou :) je zastrašení obyvatel rómského původu a jejich ostouzení. A v tomto smyslu se účastníci bohoslužby chovali de lege ferenda, ale to už je víc politika, než právo.

    Jen na okraj, považoval bych za rozumné přidat do TrZ trest ztráty politických práv, který by na určitou dobu znamenal např. ztrátu pasivního volebního práva, zákaz být členem politické strany, zákaz pracovat ve státní správě a ozbrojených sborech, zákaz mít veřejnou funkci, zákaz veřejně politicky vystupovat, a ztrátu práva být v orgánech neobchodních právnických osob, jako trest primárně za "politické" trestné činy (lidskoprávní delikty) a za korupci ve státní správě. To by vyřešilo elegantně mnohé...

    OdpovědětVymazat
  22. Karel Vážný:
    Tento stát se proti rasismu a neonacismu (ostatně jako i proti dalším "nežádnoucím jevům a živlům") chrání tím, že porušuje vlastní zákony, stejně jako za minulého režimu.

    Přidávat do TrZ "ztrátu politických práv za politické tr.činy" by se v tomto právně-rozvojovém státě ovládaném mafiány rovnalo sebevraždě a dříve nebo později by došlo k dalšímu oklešťění práv na úkor stálůe se zvětšující státní moci. Je asi jasné, že by se ta "ztráta" týkala převážně různých aktivistů, zatímco u politiků by se opět našla klička, jak se té "ztrátě" vyhnout.

    Podobné úvahy v ČR raději nevyslovujte, mohl by se toho chytit nějaký aktivní idiot a způsobit spoustu škody

    OdpovědětVymazat
  23. na upřesněnou, neboť jak vidím, většina zná průběh z médií, kde akci prezentoval snad jen Brož:

    shromáždění (ať už náboženské či zneužité náboženské) nebylo rozpuštěno, mohlo se bez omezení konat dál i po zákroku P ČR ....jediné, co P ČR udělala bylo, že umožnila vytlačením průvod DSSS.
    Jinými slovy - konala se dvě shromáždění, obě měla stejné právo se konat (bez ohledu na to, zda to byla mše nebo ne) a bylo možné v dané situaci uskutečnit obě akce současně. Organizátoři mše byli požádáni, aby uvolnili místo průvodu DSSS, neuposlechli, a proto bylo použito donucovacích prostředků, byli vytlačeni o pár metrů, aby průvod DSSS mohl projít. Jejich mše se v poklidu mohla konat dál. Za zmínku stojí, že mše se konala celou dobu na tom zeleném prostranství a kněží byli pod stromem, když se blížil průvod, tak se celá mše přesunula na silnici.

    Jinak doporučuji článek JUDr. Černého v Právních rozhledech, kde se střetu shromáždění věnuje.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>