DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

čtvrtek 30. června 2011

Facka od Macka za 100, zřejmě už definitivně

Dosud nepublikovaným rozhodnutím potvrdil Nejvyšší soud relutární satisfakci za medialní facku Miroslava Macka Davidu Rathovi ve výši 100 tisíc korun.

Velmi dobře, jsem ovšem zvědav, zda bude Nejvyšší soud tuto linii sledovat i v dalších rozhodnutích, nebo zda šlo, stejně jako u Vrchního soudu v Praze, spíš než o projev spravedlnosti o výron třídní nenávisti komunistických soudců (a soudkyň) k expolitikovi ODS.

Ukáže se to například v kause pana Ž., jenž, soudě dle v článku odkazované fotodokumentace, vypadal po střetu se strážníky pražské městské policie o poznání hůř než zfackovaný Rath. Vrchní soud přiznal směšných 50 tisíc, Nejvyšší soud nechává spis už třetí rok uležet.

26 komentářů:

  1. Na rozhodnutí NS se také těším, panu Ž. přeji mnoho úspěchu! Možná není tak úplně zcestné tvrzení, že policisté mají občas u soudů trochu větší výpovědní váhu - a stejně pořád nemohu pochopit, jak si někdo může někdo při přiměřeném zákroku zlomit žebra, udělat otřes mozku a mít podlitiny a krvavé oči. To je zřejmě podobný případ tomu, jak jednou přiběhl k jednomu zlodějovi starý děda, vnutil mu svou peněženku a nabodl se mu na nůž.

    Doufám, že pan Ž. nedostal pokutu za vjezd z utajeně-zakázaného směru? A jak dopadli ti zbylí policisté, tlačenka přetlačila? Já bych jim uložil podmínky + zákaz činnosti + omluvu v regionálním deníku. A všechny satisfakce by platili oni, ne město.

    OdpovědětVymazat
  2. Tlačenka u MS-P způsobila, že potrestán byl jen jeden strážník (a shodou okolností ten, který se choval méně brutálně).

    OdpovědětVymazat
  3. citace: ..spíš než o projev spravedlnosti o výron třídní nenávisti komunistických soudců (a soudkyň) k expolitikovi ODS..

    To jste mě fakt pobavil pane Pecino. Přestáváte být již soudný.
    T. Moláček

    OdpovědětVymazat
  4. To jste mě fakt pobavil pane Pecino

    Tak proč tedy tak nesmyslná částka? Najděte jiné vysvětlení!

    OdpovědětVymazat
  5. Nemůže ta částka být tak vysoká kvůli tomu, že Rath je po celé republice známá osoba a ta facka ho zesměšnila celorepublikově?

    OdpovědětVymazat
  6. Naopak. Jako politik (resp. veřejně známá osobnost, public figure) má sníženou míru ochrany osobnostních práv, takže by měl dostat méně než Franta Vopička z Michle.

    OdpovědětVymazat
  7. Netvrdil bych to tak absolutně. Veřejně činná osoba musí počítat s vyšší mírou kritiky, takže pokud jde o verbální útoky, plně s Vámi souhlasím. Domnívám se však, že pro ataky brachiální (když už se ve forech TP mluví tak vznešeně) to neplatí. David Rath má stejně důvodné očekávání, že bude jeho tělesná integrita zachovávána, jako Franta Pupek z Bruntálu. Zde bych tedy nerozlišoval.
    Veřejně činná osoba může být slovně rozdrcena kritikou, aniž by mi to vadilo (někdy se i bavím). Ale vidět na tutéž osobu fyzický útok mne uráží a znechucuje, přestože je napadeným veřejná osoba. Dokonce to hodnotím jako vážnější, protože něco lze přehlédnout na vesnické taneční zábavě, kdežto mezi veřejně činnými osobami to má být naprosté tabu.
    Dovolíte mi jednu lehce osobní poznámku? Mám o Vás někdy obavu, Tomáši, že máte sklony k absolutizování. Tady se to projevuje: nemůžete paušálně říci "je veřejně činná osoba, tak má prostě nižší ochranu". Pak by se dalo tvrdit třeba to, že jako veřejně činná osoba má nižší ochranu práva volebního, což je asi blbost. Je třeba rozlišovat, zda se daná úvaha hodí i na danou (jinou) situaci či nikoli. A já soudím, že útoky verbální a fyzické jsou prostě jiná liga.
    Můj názor je tedy ten, že D. R. by měl dostat za fyzické útoky shodné odškodnění jako kdokoli jiný.

    OdpovědětVymazat
  8. Uvažujete, obávám se, poněkud blátivě:

    Jestliže v.z.o. musí snášet vyšší míru zásahů do svých osobnostních práv, je naprosto případné, aby za exces (ať už verbální nebo brachiální) byla saturována nižší satisfakcí než o.v.n. Jinak vzniká logicky neobhajitelný "schod" mezi slabším a silnějším zásahem.

    Něco jiného je ovšem dosah satisfakce. Tam je jasné, že zfackovaný Vopička může rozumně požadovat, aby byla omluva přečtena při příští tancovačce, ne aby vyšla na titulní straně Mladé fronty, jak by mohl plausibilně požadovat Drath.

    OdpovědětVymazat
  9. Schod tam nutně bude - už jen z toho důvodu, že rozlišujeme veřejně činné osoby a jiné osoby. Jde jen o to, aby ten schod byl rozumně odůvodnitelný a spravedlivý (jak tvarem, tak výškou schodu i rozsahem situací, kdy schod připustíme).
    Protože se však neshodujeme již v základních (pardon: fundamentálních) předpokladech, pak nemá cenu se divit, když se neshodneme v závěru. Prostě to oba vidíme jinak a nezbývá, než tím naši dnešní debatu ukončit.
    Pište do blogů častěji, byť s Vámi někdy nesouhlasím, je to zhusta zajímavé a dává to dobré podněty k zamyšlení!
    S přáním všeho dobrého Váš stálý čtenář

    OdpovědětVymazat
  10. P.S. A často s Vám souhlasím. ;-)

    OdpovědětVymazat
  11. Schod ale obhajitelný není, protože znamená toto:

    Jestliže napíšu o Vopičkovi, že je grasel, musím se omluvit. Jestliže to napíšu o Drathovi, omluvit se nemusím.

    Jestliže dám Vopičkovi do zubů, musím mu zaplatit pět tisíc korun. Jestliže totéž vykonám na Drathovi, musím mu zaplatit sto tisíc.

    To by znamenalo, že v.z.o má slabší ochranu u méně intensivních, ale silnější u intensitvnějších zásahů, a to je prostě neobhajitelná proposice.

    OdpovědětVymazat
  12. Už jsem chtěl skončit, ale snad mi odpustíte jednu poznámku ohledně definic, aby bylo alespoň jisté, na čem se vlastně neshodneme:

    1) Pokud nadám veřejně Vopičkovi do retardů, musím mu zaplatit 5.000 Kč. Pokud nadám shodně Rathovi, nemusím mu zaplatit nic, neboť je veřejně činná osoba. Vopičkova a Rathova čest nejsou stejné (přesněji nepožívají stejné ochrany) a lze jim nadávat různou měrou.
    2) Jestli dám Vopičkovi do zubů, musím mu dát 10.000 Kč úplně stejně jako Rathovi, protože Vopičkovy i Rathovy zuby jsou úplně stejné a nesmím bouchat ani jednoho.

    "Schod", alespoň jak jsem pochopil to slovo, je mezi Vopičkou a Rathem v prvním případě. Pokud Vy témuž jevu říkáte jinak, klidně si to pojmenujte dle vlastní libosti a já se budu držet Vaší terminologie. Stojím si však pevně na bodu 2).

    OdpovědětVymazat
  13. Představte si to graficky: podle vás jde u v.z.o. graf dlouho podle osy, a pak najednou vyskočí a pokračuje stejně jako u o.v.n. Podle mě se místo schodu počne povlovně sunout nahoru, a s Vopičkovým se protne až u nejzávažnějších zásahů, např. způsobení trvalé invalidity.

    OdpovědětVymazat
  14. Vy provokatére! Debatou nad zajímavým právním problémem mě spolehlivě vydráždíte!
    Grafická metoda je výborná, sám si to občas v hlavě maluji. Jestlipak víte, že na podobné téma bude v ČR i konference: http://argumentation2011.wordpress.com/
    Nechám stranou módní blbiny typu Law and Literature, ale vizuální metody by mohly být zajímavé.

    Ale zpět k věci: já mám DVĚ křivky pro DVA různé druhy útoků!
    1)Jednu pro verbální útoky: u Vopičků jede chvíli po ose a pak se zvedá. U Rathů jede po ose velmi dlouho a pak se pomaličku zvedá (až když jde o výroky zcela extrémní, které jsou nelegitimní i v případě veřejně činných osob).
    2) Jednu pro fyzické útoky: ta je shodná u Vopičků i Rathů.


    Již jsem shora vysvětlil, proč si myslím, že jde o dvě různé, nesouměřitelné věci. Proto musí být dvě různé křivky.
    Až mi potvrdíte, že se shodujeme na tom, v čem se neshodujeme, navrhuji jít na oběd a nechat toho.

    OdpovědětVymazat
  15. Nechcete na tu konferu zajet? Možná byste měl co říci.

    OdpovědětVymazat
  16. Nejsou žádné dvě křivky, ale jen jedna, mezi zásahem a satisfakcí. Proč by měly být dvě? Z právního hlediska jde jen o poněkud jinou formu zásahu do osobnostního práva.

    Vaše úvaha je scestná, což lze snadno demonstrovat na příkladu vrhu vajíčky, což je útok nikoli přímo brachiální, leč přesto fysický. V právu neexistují kvantové skoky, proto je zcela správné přiznat v.z.o., nebo v tomto kontextu minimálně politikovi, nižší (byť ne nutně nulovou) míru ochrany před vrženým vajíčkem než o.v.n. Chcete snad pro vajíčka zavádět třetí křivku?

    OdpovědětVymazat
  17. Sláva, snad se konečně dohodneme, kde je rozdíl! Vaší námitky jsem si byl vědom předem, i když mě jako příklad přechodové fáze napadlo místo hození vajíčka štípnutí/píchnutí do zadku. :-)

    Problém je v metodologii: podle Vás neexistuje ostrý přechod mezi morálním a fyzickým atakem (s čímž v zásadě souhlasím), a proto nemá cenu mezi nimi rozlišovat (a s tím již nesouhlasím). Tento problém je však (jak sám trefně uvádíte) v právu všudypřítomný!
    Ostrý rozdíl mezi pokusem a dokonaným skutkem, mezi krádeží a zpronevěrou atd. existuje jen v učebnicích. V praxi dříve či později narazíte na sporný případ, který je (nebo se zdá být) přesně uprostřed. A co teď?
    Buď zvolíme Váš přístup a nebudeme nic rozlišovat (a pak vlastně celý právní řád ztratí smysl) nebo zvolíme tradiční přístup (a zrovna zde souhlasím s tradiční moudrostí), že ano, může být šedá zóna, ale přesto obecně existují kategorie pokusu/dokonaného skutku a je třeba mezi nimi v zásadě rozlišovat.

    První přístup mi přijde jako zavírání očí před realitou. Vždyť zjevně existují pokusy i dokonané činy a jistý rozdíl mezi oběma pojmy je! To přece nemůže nikdo popřít. Když to budete uměle popírat jen kvůli tomu, že může také existovat hraniční případ, který se těžko rozhodne, pak to bude asi tak smysluplné jako argumentace, že šíp nikdy nedoletí do cíle, neboť vždy urazí jen polovinu zbývající vzdálenosti. S tímhle přístupem narazíte hlavou na cihlovou zeď (resp. neuhnete a šíp Vás propíchne). Právo musí přece vycházet z reality a ne z podobně umělých konstrukcí (a teď nepoužívám slovo „umělý“ v jeho starším významu)!

    Problém s tím, že mohou existovat také přechodové fáze, se v právu snadno vyřeší tím, že soud nebude mít obě křivky pevně dané. Podle míry morálního/fyzického rozměru daného skutku si křivku může posunout nebo upravit, aby odpovídala konkrétním případu, jinak to ostatně ani nejde. To však nemění nic na tom, že v zásadě je rozdíl mezi morálním a fyzickým útokem a že každý z nich má křivku jinou.

    A protože mám věc již za uzavřenou, přeji Vám dobrou chuť a jdu jíst!

    OdpovědětVymazat
  18. Zenon a jeho druhové se mylně domnívali, že součet nekonečného počtu kladných sčítanců musí být nekonečný. Právníci a jiné osoby užívání rozumu více či méně zbavené, jak patrno, si to myslí dosud :-)

    OdpovědětVymazat
  19. Důvodů, proč soud rozhodl, jak rozhodl, mohlo být neurekom. Jednak každý soud a soudce rozhoduje trochu jinak (totéž platí v trestních věcech). Také si mohli říct jako alibističtí úředníci, když Rathovi nepřiznáme vysoké odškodné, řeknou, že jsme zaujatí (málokdo má Ratha rád a řada občanů by mu ráda nějakou tu facku přidala - to my soudci budeme nezávislí). Také si mohli říct, pane Macku, vy jste představitel elity, tak se tak chovejte, neslezl jste z traktoru v Horní dolní (a ani tam neútočí zezadu). K ponížení též nedošlo někde na záchodě, ale před reprezentativním shromážděním lékařů, přenášeným kamerou a hojně pak šířeným. Rath si ještě stěžoval (po udělení pokuty v přestupkovém řízení - 3.000,-), že se množí žádosti občanů, kteří by se s ním za těchto podmínek také "moc rádi setkali":-) Příčiny mohou být mnohé a i zcela přízemní.

    OdpovědětVymazat
  20. kolik je maximalní možná finanční náhrada v případě nezákonné vazby? 400 000? docela legrace ve srovnání s výchovným záhlavcem :-)

    OdpovědětVymazat
  21. Příčiny mohou být mnohé a i zcela přízemní.

    Ano, ovšem nikoli pro (relativní) exces v tomto stupni.

    OdpovědětVymazat
  22. Osobně bych tipoval (pokud vyloučíme absenci jakéhokoliv přemýšlení) "úřednický alibismus" - aspoň u přestupků to je tak, že papalášovi se věc buď "neprokáže" nebo vyprekluduje (Antl), anebo se naopak uloží exemplární trest, aby nás nikdo nepodezíral, že někomu nadržujeme, naopak jsme přísní a zásadoví (Bárta a jeho SPZ). Obojí je špatně. Možná byly i motivy zcela jiné, ale podezírám spíš "sociologii byrokracie".

    OdpovědětVymazat
  23. Pro pana Moláčka. Vy asi jste mladší ročník a zejména jste tu komunistickou třídní nenávist nikdy nezažil.Pan Pecina nepřehání a skutečnost je ještě mnohem horší. Kdyby byl udělán rozbor např. jen restitučních věcí, bylo by vidět, jak se ta v hlavách komunistických soudců zahnízděná nenávist projevila a co škod našemu státu způsobila. Možná to není vždy přímo nenávist, ale špatné svědomí a snaha ukázat, že máme co jsme chtěli, také možno říci eufemisticky jako ÚS nedostatek osobní integrity. Takové rozbory ale mladý pan Pospíšil, natož pak komunistický náměstek Král, nyní soudce, a jiní podobní ve správě státu, nemají zájem dělat, už proto, že za soudcovskou nezávislost se všechno včetně třídní nenávisti schová. To za jejich éry to bylo naopak, to drželi hubu a krok s direktivami strany a vlády. A ty direktivy už je zase jiná věc.

    OdpovědětVymazat
  24. pro Anonyma ze dne 2.7.2011, 22:53
    Rozhodně nechci dělat komunistům obhájce. Měl jsem jich před rokem 1989 plné zuby. Ale nemohu se ztotožnit s panem Pecinou, že za všechno špatné v justici mohou jen bývalí komunističní soudci.
    Vycházím ze své vlastní zkušenosti, kdy jsem se né vlastní vinou stal součástí jedné restituční kauzy. V tomto restitučním sporu zejména BÝVALÉ komunistické soudkyně vyhověly restitučnímu nároku restituentům, ač tito v žádném případě nesplňovaly podmínky pro restituci. Čs. stát tak díky těmto soudkyním přišel o miliardové majetky.
    Jeden z právních zástupců restientů byl veden jako agent StB v tzv. Cibulkových seznamech. Druhý právní zástupce restituentů byl od roku 1969 vojenským prokurátorem. Čili oba dva kovaní soudruzi.

    Podle Vaší filozofie (a i pana Peciny) by restituenti neměli být ve sporu úspěšní, protože o věci rozhodovaly bývalé komunistky.

    Opak je však pravdou. Proč si asi restituenti - mimo jiné šlechtici pravděpodobně s pravicovými názory - vybrali za právní zástupce právě bývalé komunisty?
    Dle mého názoru právě proto, protože tito advokáti - komunisté - mělí své známé v řadách dnešní justice a mohli se s nimi "domluvit".

    Není to tedy o tom, že soudce, co byl členem KSČ je automaticky špatný, protože má v sobě zakořeněnou třídní nenávist. O třídní nenávisti to rozhodně není. Je to především o penězích. Pokud by měl být komunista - soudce dnes z justice vyhozen, tak ne za to, že byl komunistou (i když do strany jistě vlezl z prospěchářství), ale za to, že se nechá uplácet či nerozhoduje dle zákonů.

    Komunismus není o "rudé knížce", ale o způsobu myšlení a chování. Při pohledu na dnešní politickou scénu jsou pro mě mnohem horší komunisté s "modrou", "oranžovou" či jinobarevnou knížkou.
    T. Moláček

    OdpovědětVymazat
  25. Pro pana Moláčka. Věc je ta, že nejde tak ani o to, aby restituenti něco dostali, ale aby o nich nikdo nemohl říkat, že nevyhovují restituentům, a že bude ublíženo státu je také netíží!!! Pokud byl prospěchář tehdy, je prospěchářem dál, a již proto by měl být dle vašeho termínu vyhozen. Není třeba, aby byl uplácen a pokud nerozhoduje spravedlivě, viz začátek. Takže logicky my s panem Pecinou jsme na tom dobře, či nikoli? Jinak ale pochopitelně za všechno nemohou, také jsou to již děti z jejich rodin a ti, které si vychovali jako auskultanty. Např. u jednoho o. soudu je předsedou syn bývalého komanče a u druhého o. soudu druhý syn, v témže kraji. S oblibou dávají všechny děti na práva. Naše děti nám učí dodnes, i na vysokých školách ve vedoucích funkcích. Za jejich režimu by to z důvodu ochrany jejich státu a společnosti bylo vyloučené.Tak to nejsme jako oni. A výsledky tu máme. Amen Havel.

    OdpovědětVymazat
  26. Tomáš Marný9. srpna 2011 13:02

    Doporučuji prostudovat rozhodnutí ESLP ve věci Ťupa v. Česká republika (stížnost č. 398252/07): 12.000 euro za nezákonné dva měsíce v blázinci. Z této perspektivy se 100.000 Kč za demonstrativně veřejnou facku nejeví zas tak excesivní.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>