DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

středa 13. dubna 2011

K neústavnosti plošných odběrů vzorků DNA podezřelým

Sprostý podezřelý – to je geniální cimrmanovská zkratka vystihující podstatu tzv. policejního myšlení. Pro policistu neexistují nevinní lidé, jsou jen ti, kterým doposud nebyla trestná činnost prokázána. A protože společnost od policie vyžaduje pachatele trestné činnosti odhalovat, měla by jim k tomu dát dostatečné prostředky, zejména možnost komukoli vstoupit do bytu a provést tam prohlídku, kohokoli odposlouchávat a hlavně ho, bez rušivých vlivů soudu a obhájců, zavřít do vazby, dokud se nepřizná. Poctiví se přece nemají čeho bát, těm nic nehrozí!

Toť v kostce pohled policisty na obviněné a také na ostatní složky justičního procesu, na státní zastupitelství, na soud a na obhájce. Není náhoda, že – minimálně ještě nedávno – policie ve svých databasích evidovala, kdo byl kdy obviněn z trestného činu, ale nikoli už, jaký byl výsledek trestního řízení. Byl-li snad někdo obžaloby zproštěn, neznamená to, že by byl nevinný, ale že ostatní OČTŘ odvedly fušerskou práci. Pro mě je vinen, můžeme si říct parafrasí na další okřídlený svěrákovský výrok.

Jedním z důležitých bitevních polí mezi policií a námi ostatními jsou policejní database sprostých podezřelých. Cíl je jasný: mít dokonalý přehled o otiscích prstů a DNA každého občana, čímž se vyšetřování řady trestných činů velmi usnadní. Háček je v tom, že sprostí podezřelí si těchto údajů cení a neradi je policii dávají, minimálně do té doby, dokud se ze sprostých podezřelých nestanou sprostými odsouzenými.

V každé zemi je tato bitva v jiné fasi a jiný je její průběžný výsledek. Česká republika patří díky ustanovení § 65 nového policejního zákona mezi ty země, kde smí policie v tomto směru vůbec nejvíc: odebrat vzorky každému, kdo kdy byl obviněn z úmyslného trestného činu, a ponechat si je v databasi, dokud sama uzná za vhodné.

Už několik let se chystám, že se do této problematiky pustím a pokusím se přimět Ústavní soud, aby se sprostých podezřelých proti policii zastal. A nyní jsem k tomu dostal příležitost. Munice je dost, zejména v podání citovaný nález Velkého senátu ESLP ve věci S. et Marper v. Spojené království představuje imposantní judikatorní dílo s velmi pečlivou argumentací a precisně rozebranými prameny práva. Na straně druhé je tu policie a její spřátelený třetí senát Ústavního soudu, zejména duo Musil-Mucha, které dosud nikdy nenechalo policisty na holičkách a podrželo je i ve zdánlivě ztracených kausách, jako byla v loňském roce ta s nerovným přístupem k odposlechům (dovolíte-li ještě jednu drobnou parafrasi, u Ústavního soudu what the First Section giveth, the Third taketh away). Je zřejmé, že ani jedna strana nebude ochotna prodat svou kůži (a svou DNA) lacino.

O průběžné situaci na bojišti budu své čtenáře pravidelně informovat.

Aktualisováno.
A vida: to se tedy stát prohne, takhle mastná pokuta!

11 komentářů:

  1. Ano, do této věci by bylo skutečně záhodno zavést ŘÁD...

    OdpovědětVymazat
  2. Moc nerozumím Vašemu vzrušení. Ohrožuje někoho z bezúhonných občanů vedení této database? A pokud ano, jak? Nebo tu jde o čisté querulantství, jehož jediným výsledkem bude snížení objasněnosti TČ?

    OdpovědětVymazat
  3. Na tyto otázky odpovídá citovaný nález ESLP, který velmi doporučuji vaší pozornosti.

    OdpovědětVymazat
  4. Samozřejmě, že z policejní databáze DNS není totéž jako kartotéka fotografií či otisků prstů. Podle fotografie či otisku lze člověka identifikovat. Podle DNS lze zjistit např. predispozici k chorobám a nemocem, srovnáním vzorků pak třeba nepřiznané příbuzenské vztahy (otcovstní např.). Možnosti zneužití těchto informací se samozřejmě bojí i ve Velké Británii. Kdyžto my v česku, kde se nemůže nic zneužít, policejní informace nikdy neunikly do komenční či zločinecké sféry jsou obavy o osud takto klíčových informací "querulantsvím" že pana J. Janáte...
    Držím palce pane Pecino!

    OdpovědětVymazat
  5. Ta pokuta byla exekuční: „Pokuta byla podle něj udělena za nesplnění nápravných opatření,“ věta ČTK: „Policie dostala od Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) pokutu 10.000 korun za to, že v Národní kriminalistické databázi profilů DNA chce mít data o pachatelích bez ohledu na závažnost trestného činu,“ je nesmysl. V těchhle případech je lepší jít ad fontes.

    Co se týká ND DNA, nejsou tam vzorky DNA, ale profily, i když se přiznám, že netuším, zda v systému CODIS nebo SGM+.

    OdpovědětVymazat
  6. chci se zeptat, kdyby někomu byly odejmuty otisky a dna a nebylo mu nic prokázáno, má možnost se písemně na někoho obrátit, aby byly tyto jeho údaje z databází vyřazeny? a pokud by tak učinil a nebylo mu vyhověno a později by mu bylo něco dokázáno na základě figurování v nějaké databázi, mohl by ten důkaz označit za neprávem získaný a tudíž soudně nepoužitelný?

    OdpovědětVymazat
  7. Anonym: "Pokud jde o dobu uchovávání vzorků, tak její stanovení v českém právním řádu rovněž chybí. Policie by tak měla vycházet z obecné povinnosti prověřovat každé 3 roky další nutnost zpracování osobních údajů zakotvenou v § 82 PolZ. Toto prověřování je často pouze formální. Jako vhodnější se jeví stanovení obecné maximální doby uchovávání profilů v databázi, jako je tomu ve velké většině ostatních evropských zemích." Takže asi tak... ZDROJ: epravo.cz

    OdpovědětVymazat
  8. Ad Mirek:

    Vobořil je známý právní ignorant, § 82 PolZ se samozřejmě vůbec neuplatní. Čtěte qualitní právní autory :-)

    Ad anonym:

    chci se zeptat, kdyby někomu byly odejmuty otisky a dna a nebylo mu nic prokázáno, má možnost se písemně na někoho obrátit, aby byly tyto jeho údaje z databází vyřazeny?

    Můžete o to požádat policii (§ 21 odst. 3 ZOOÚ), ÚOOÚ (§ 21 odst. 4 ZOOÚ) nebo soud (§ 13 ObčZ).

    Policie vám odpoví, že pro ni jste vinen a když vás z toho obhájce vysekal, můžete být rád a neobtěžovat. ÚOOÚ má plné ruce práce s honěním Google aut, ten neudělá nic. Jedině u soudu můžete theoreticky uspět, ale stěží dřív než u ÚS nebo ve Štrasburku.

    a pokud by tak učinil a nebylo mu vyhověno a později by mu bylo něco dokázáno na základě figurování v nějaké databázi, mohl by ten důkaz označit za neprávem získaný a tudíž soudně nepoužitelný?

    Velmi správná otázka. Nemohl, půvab formulace § 65 odst. 5 PolZ je v tom, že okamžikem ztotožnění se evidence ipso lege legalisuje.

    Kdyby se vám přesto podařilo prokázat neoprávněnost zpracování osobních údajů, narazil byste na problematiku derivativních důkazů a Miranda v. Arizona a nověji Magnus Gäfgen. S infaustní vyhlídkou.

    Takže máte smůlu, prakticky likvidace záznamu nedosáhnete, v nejlepším případě vám pošlou potvrzení, že ho zlikvidovali, ale bez jakýchkoli příznivých dopadů pro vás.

    ÚOOÚ je banda darmožroutů a tohle jsou výsledky.

    OdpovědětVymazat
  9. Oprava: u policie má být odst. 1, ne odst. 3.

    OdpovědětVymazat
  10. v případě že by mi někdo to potvrzení vydal(kdo je mimochodem legitimní k vydávání takových potvrzení?) a u soudu bych se jím proti nějakýmu důkazu ohradil tak by ale ten důkaz museli uznat za neplatný ne?(i když samozřejmě tady ty úvahy sou stejně pouze teoretický, protože je mi jasný, že v praxi by byly proveděný nový odběry a tím by se ty důkazy legalizovaly, mám za to, že bych byl na základě figurování v nějaké podobné databázi nejdřív dopaden a ty důkazy by se pak vyrobily, jako je ostatně u nás dobrým zvykem:-))

    OdpovědětVymazat
  11. Napsal jste to celkem výstižně. Své procesně vadné "dopadení" nemůžete nijak zvrátit.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>