Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Duch spacákové revoluce se opět vznáší nad Kavčími horami: staré křivdy nejsou zapomenuty, stará příkoří mohou být i po letech pomstěna. Ozbrojený team vojenských policistů včera večer provedl, na základě příkazu vydaného Obvodním soudem pro Prahu 6, prohlídku kanceláře redaktora České televise Karla Rožánka a odnesl odtamtud značný objem dokumentů a techniky, včetně tří počítačů.

Po stránce praktické je zřejmě nejdůležitější, že armáda získala počítač a dokumenty televisního redaktora, který se zabývá armádními skandály, a informace z nich se nepochybně dostanou do správných rukou. Méně vyspělé společnosti užívají pro to, co bude následovat, termín vendetta.

Právně je situace složitější, nikoli však neřešitelná:

Ustanovení § 41 odst. 2 vysílacího zákona stanoví, že fysická osoba nebo právnická osoba, která se podílela na získávání nebo zpracování informací pro uveřejnění nebo uveřejněných v rozhlasovém nebo televisním vysílání, má právo soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu veřejné správy odepřít předložení nebo vydání věci, z nichž (patrně má být: z níž) by mohl být zjištěn původ či obsah těchto informací.

To je evidentně lex specialis k trestnímu řádu (s výjimkou specifikovanou v odst. 3) a takto zakotvený institut práva na ochranu zdroje má přímý dopad i do ustanovení TrŘ o provedení prohlídky jiných prostor než obydlí: věc, kterou novinář nemusí vydat, nesmí být od něj získána ani prohlídkou jeho kanceláře – to by bylo evidentní a frapantní obcházení zákona.

Jde tu o zcela jiný případ než u ústavního zákazu sebeobviňování, který dovoluje pachateli trestného činu jednat tak, aby se sám neusvědčoval, avšak není chráněn před provedením úkonů, které k jeho usvědčení povedou, jako je např. odběr pachové stopy, otisků prstů, bukální stěr apod.

Zde by podobný restriktivní výklad ustanovení § 41 odst. 2 vysílacího zákona právo jím zakotvené prakticky popřel a osoby, které jednaly v důvěře v ochranu na základě tohoto ustanovení zajištěnou, by vystavil risiku možné persekuce a šikany.

Příkaz k provedení prohlídky jiných prostor vydaný Obvodním soudem pro Prahu 6 je proto nezákonný a případná ústavní stížnost proti němu (za situace, kdy jiný prostředek ochrany není přípustný) má solidní naději na úspěch.

Komentáře   

0 # Guy Peters 2011-03-12 08:10
Tohle je děsivé: „za situace, kdy jiný prostředek ochrany není přípustný“. Zákonodárce by měl okamžitě přestat z ÚS dělat odvolací soud.
0 # Jakub Moc 2011-03-12 14:56
Dovolím si odcitovat svého neoblíbence Tomáše Sokola:


"Jenže takhle to probíhá, odhadem od roku 1995, v celé řadě případů a začasté s větší či menší adorací novinářů, ty z České televize nevyjímaje. ... Kdybych vylezl na stoh papíru postavený ze stížností a námitek advokátů proti neadekvátnosti zatýkání a nepřiměřeným domovním prohlídkám, musel bych mít na vrchu dýchací přístroj, protože kyslík už by tam nebyl. Na to, abych si vcelku pouštěl záznamy z reportáží České televize o rozličných policejních zásazích, kterým dominuje obviněný s hubou na zemi a jedním nebo dvěma policisty na zádech, bych zase potřeboval hodiny času. Rychle bych ale byl hotový s reportážemi o protiprávním zatýkání a nezákonných či problematických domovních prohlídkách. Žádné takové nejsou. Stateční vyšetřovací novináři se totiž do takových témat zásadně nepouštějí. Veřejnost má ráda pachatele v poutech. A to, že jim při domovní prohlídce napytlují, co doma či v kanceláři najdou, taky nemůže škodit. Jsou to zločinci. Což se pozná podle toho, že mají pouta. Tak proč do toho šťourat."


Bohužel, naprostá pravda. :-(
0 # Anonymní 2011-03-12 18:46
Vsadíme se, jak taková stížnost dopadne a který senát ÚS ji dostane? :-)

Robert Cholenský
0 # Karel Vážný 2011-03-14 01:13
Ad Guy Peters: Taky by to ovšem mohl zákonodárce postavit tak, že je to rozhodnutí (usnesení) proti němuž prostě není odvolání.

Úvahy politiků o přetíženosti ÚS a mateřská snaha o jeho odbřemenění (články v novinách, návštěva poslanců v ÚS) mi, nemůžu si pomoci, nějak smrdí. Zvláště nyní, kdy má ÚS na stole dost koaličně důležitých stížností. Abychom nešli maďarskou cestou. (Dokonce i Roosewelt se pokusil podobně zlikvidovat opozici Nejvyššího soudu proti New Dealu.)

Jako správnější si myslím je považovat za neústavní samo oprávnění něco tak zásadního nařídit bez možnosti odvolání. Pokud to ÚS takto nahlédne, nebude již dále odvolacím soudem.
0 # Anonymní 2012-12-29 00:04

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)