DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

pátek 7. ledna 2011

Ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo seznam komunistických soudců a státních zástupců

Zatímco ministerstvo dosud svatosvatě prohlašovalo, že mnou požadovaný seznam komunistických soudců nemá (ba mít ani nesmí – např. zde a zde), nyní ho překvapivě zveřejnilo, spolu se seznamem komunistických státních zástupců. Stalo se tak na této adrese a co mne v nejvyšší míře konsternuje, je nesoulad mezi tím, co jednotlivé soudy přiznávaly na základě žádostí podle InfZ, a co nyní vyplynulo z údajů ministerstva. Příkladmo u Krajského soudu v Praze zveřejnilo ministerstvo tento údaj u 32 soudců, kdežto podle sdělení samotného soudu bylo takových osob pouze sedm. Významný nesoulad je ale i u dalších soudů, např. u Městského soudu v Praze.

Protože soudy vesměs čerpaly z prohlášení jednotlivých soudců, jednomu by se chtělo říct, že co český soudce, to lhář – ale to jistě nemůže být pravda!

Zřejmě nejpikantnější je případ Nejvyššího soudu. U tří soudců, Olgy Puškinové, Milady Šámalové a Ivany Štenglové, mi předsedkyně soudu Iva Brožová výslovně sdělila, že členy KSČ nebyli, a pohleďme, na ministerském seznamu figurují. Copak? Že by se snad dámy za svou někdejší politickou angažovanost styděly?

Aktualisováno.
Podle zprávy iDnes ministerstvo už čtyři jména ze seznamu vyškrtlo, mezi nimi i Ivanu Štenglovou.

Aktualisováno.
Seznam je zjevně pouhou beta-versí: vypuštěna byla spolu s několika dalšími osobami i Olga Puškinová a ladí se prý dál.

Aktualisováno.
Bez omluvy zmizela i Milada Šámalová a také např. soudkyně Městského soudu v Praze Miroslava Hrehorová, proti které jsme podávali námitku podjatosti: možná by ministerstvo mohlo seznam začít vydávat v nějakém systému správy versí, např. CVS nebo SVN, takto začíná být krajně nepřehledno. Představa, že Sudetoněmecké krajanské sdružení bude soudit Hrehorová, u mne vyvolává nelíčený děs, jelikož tak špatnou soudkyni aby pohledal!

18 komentářů:

  1. Zasadil jste se o další posun politické kultury směrem dolů

    OdpovědětVymazat
  2. Gratulace panu Pecinovi - dobrá práce.
    Dalo se předpokládat, že čím vyšší postavení, čím vyšší plat, tím větší koncentrace rudochů. Na městském, krajském, vyšším a nejvyšším soudu jich je největší koncentrace.
    Stejně jako v České televizi a zřejmě i jinde. Jak je to možné?
    Už víme, proč tu nikdo nebyl za žádný tunel odsouzený?
    Kdopak to tu řídí?

    OdpovědětVymazat
  3. Klíčové je kdo lhal a je předsedou soudu....

    Vážný

    OdpovědětVymazat
  4. Je to hon na čarodějnice, po 20 letech, když už je ta většina v lukrativních důchodech...
    Je to odpoutávání pozornosti od korupce!! Dnes jsou soudci rozlezlí pluralitně v několika stranách... ...nebo včera modrý a dnes oranžový... To jen Ti, co od sebe potřebují odvrátit pozornost, upozorňují na komunisty. Tak chci taky vědět, s kým jsou soudci provázaní za současných stran a kolik od nich dostali.

    OdpovědětVymazat
  5. Nechapu proc hned reci o honu na carodejnice, probuh. Prost maji sdelit, jestli byli ve (zlocinne) strane nebo ne, nebot to muze ovlivnovat vykon jejich profese v nekterych kauzach.. nic vic, nic min.

    Ty reci "o honech na carodejnice" mi pripominaji Pitarta v roce 1990/91. Taky kdyz byla (jen velmi potichu a hlavne rychle umlcena) debata prave o komunistech .. a Pithart tehdy "slysel travu rust.."

    OdpovědětVymazat
  6. Doc. JUDr. Petr Pithart

    V době, kdy komunisté plnili své koncentrační tábory skutečnými odpůrci komunismu, byl Petr Pithart se svými rodiči - komunistickými diplomaty, kde jinde než na Západě. On tam v té době totiž studoval… Koncem 50. let, kdy lágry přetékaly, se rozhodl vystudovat komunistická práva aby se jimi mohl za nelidské komunistické diktatury jako státotvorný doktor práv dobře živit. To se mu taky podařilo: Pracoval 8 let jako odborný asistent na katedře komunistického „státu a práva“. Už jako student vstoupil na přelomu 50. a 60. let do komunistické strany, kde strávil celé mládí. Mezitím, po skončení Právnické fakulty UK, jako věhlasný znalec nepřátelského Západu, navíc se 100% prověřením, vyučoval na vojenské škole v Bruntále velitelské kádry komunistické armády pro jejich tažení na Západ. Tuto epizodu byste však v jeho oficiálním životopise ( http://www.pithart.cz/zivotopis.pp ) marně hledali. .. Ještě ve druhé polovině 60. let vyhazoval ze své kanceláře na fakultě studenty, kteří ho při vstupu nepozdravili „čest práci“. Důvěru, vloženou do něho komunistickou stranou , nikdy nezklamal. Po sovětské okupaci byl opět vyslán na studia na Západ, ale na výzvu komunistické strany se už po třech měsících disciplinovaně vrátil z tohoto nelidského světa „vykořisťování a bezpráví“ zpět do své milované okupované vlasti pokračovat v budování socialismu. Situaci však ani tím nezachránil a lukrativní post na fakultě komunistického „státu a práva“ musel ke své velké lítosti přepustit ještě kovanějším soudruhům. Nelze se proto divit, že po takovém nevděku natolik zatrpkl, až nakonec podepsal spolu s množstvím komunistickou stranou podobně nedoceněných soudruhů Chartu77. Ke své nejslavnější knize „Osmašedesátý“ , považovanou za klasiku tzv. "omluvenkové literatury", se až do 90. roku nikdy nepřihlásil. Věděl, že tím by se rodné KSČ nezavděčil a sobě nepomohl. Po listopadu pak přesně naopak. Vždy dobře věděl, co je a co není pro něho výhodné. Sám říká, že jako chartista strávil 48 a 96 hodin na policejní cele předběžného zadržení.

    OdpovědětVymazat
  7. Ano, hanba vám, nejste slušný člověk

    OdpovědětVymazat
  8. Bez uvedení, kdy byl konkrétní soudce nebo státní zástupce v KSČ, tyto seznamy o ničem nemohou vypovídat. Soudit v roce 2011 někoho, že před 40 nebo 50 lety vstoupil do KSČ, je zcestné.

    OdpovědětVymazat
  9. To bezesporu. Tak jako to uvedl Ústavní soud u svých soudců, mělo by být období členství uvedeno i v seznamech ministerstva.

    OdpovědětVymazat
  10. Gratulace panu Pecinovi. Seznam je vskutku dlouhy,
    zajimalo by mne jsou-li tyto data k dispozici, kolik to tak dela v procentulanim vyjadreni z celkoveho poctu soudcu a statnich zastupcu v CR?
    Honza

    OdpovědětVymazat
  11. Je otázka, jak to počítat. Pokud se zkombinuje to, co soudci prozradili svým předsedům, se seznamem ministerstva, vyjde např. u Městského soudu v Praze nárůst o 81 % oproti ministerskému seznamu (celkem 31,1 %), a skutečnost bude ještě o něco vyšší, protože nejsou započítáni kandidáti, tj. ti, kteří se přihlásili, ale strana je už nestačila přijmout.

    OdpovědětVymazat
  12. Ti kandidáti samozřejmě úzce spolupracovali s členy, dnes se zaštiťují, že oni členy nebyli. Jsou to dneska tak čtyřicátníci až padesátníci. Členové jsou z nečistého svědomí ve své práci ochromeni, neví, co je dobro, co zlo, kde pravda, kde lež, snaží se o křečovité držení se paragrafů a písmen. Kandidáti také, ale jsou agresivnější právě proto, že se o nich neví, jak jsou propojeni a že byli kandidáty. Společně nám tady celých dvacet let prakticky sabotují spravedlnost a zaneřádili celý systém, i svým vlivem na mladé. Také není spočítáno, kolik mladých pochází z rodin, kde byli oba soudci nebo SZ komunisté, tyto rodiny měly ve zvyku dávat své děti na práva. Přitom za komunistů přísná pravidla kádrování znemožňovala ostatním tento postup. Nyní nám bývalí komunisté učí děti i na vysokých školách atd. Tedy po převratu využívají možností, které nám předtím zakázali. To je ale známo.

    OdpovědětVymazat
  13. Chapu-li to spravne tak tedy 20 let po revoluci z celkoveho poctu soudcu v CR 31% bylo cleny KSC?
    Smutne..
    Honza

    OdpovědětVymazat
  14. U Městského soudu v Praze bezesporu ano, ale spíš ještě o něco víc. Celkově nelze údaj stanovit, odhadoval bych to na 25 %.

    OdpovědětVymazat
  15. Domnívám se, že těch cca 25 % není až tak mnoho.
    (Očekával bych větší podíl)

    K. Dlouhý

    OdpovědětVymazat
  16. My "nejsme jako oni", jak pravil Havel, a proto nekádrujeme. Je například případ, že soudce komunista, který jako téměř všichni odhodil po převratu stranickou legitimaci(a to ještě není jisté, zda skutečně), má dva syny, vychované pochopitelně v přetvářce, lhaní, apod. Jeho dva synové vystudovali práva a nyní je jeden z nich předsedou okresního soudu a druhý soudcem, a aby to nebylo tak okaté, u jiného soudu. Navíc nejde o nějaké experty. No představte si, jak jim ta demokracie pomohla. Výsledek toho nejsme jako oni je zřejmý - všeobecná devastace.

    OdpovědětVymazat
  17. A co ta Vesecká, ta sice nebyla členkou, ale jako všichni kolaborovala a za její působnosti v Hradci Králové byl naprostou nedbalostí obviněn z vraždy, kterou spáchali manželé Stodolovi, zcela nevinný člověk, který si následky toho nese celý život. Rovněž asi Hojovcová nebyla členkou a jak se mstila Ištvánovi. Ono totiž všichni svorně za komunistů horlivě plnili příkazy Strany a Vlády a po převratu naopak dělali nepřístojnosti a neplnili řádně své povinnosti, takže mezi nimi není téměř žádný rozdíl. Toto bylo v praxi sledováno.Navíc Vesecká byla za komunistů vyšetřovatelkou prokuratury a k tomu byl třeba také pořádný díl komunistického přesvědčení. Takoví lidé ve vedoucích funkcích jsou pohroma pro stát a tím pro nás všechny.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>