DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

středa 13. října 2010

Hora porodila myš aneb Zvláštní senát v akci

Po více než roční nečinnosti rozhodl zvláštní Mazancův kompetenční senát ve věci mého sporu s ministerstvem zemědělství o výši úhrady za poskytnutí informací podle InfZ, a to tak, že kompetenční žalobu Obvodního soudu pro Prahu 2 usnesením č. j. Konf 115/2009-34 odmítl a dovodil, že neposkytne-li povinný subjekt z důvodu neuhrazení požadované sumy informace, může se dotčený žadatel bránit správní žalobou, kdežto proti nesprávně stanovené výši musí brojit žalobou o vydání bezdůvodného obohacení u civilního soudu.

Podle zmíněných šesti expertů je tedy – meritorně naprosto identický – spor o to, za jakou částku budou poskytnuty informace, třeba řešit buď ve správním nebo v civilním soudnictví, podle toho, zda žadatel výzvě podle § 17 odst. 3 InfZ vyhověl čili nic.

Pokusím se potlačit nutkání zpestřit jazyk svého blogpostu několika jadrnými, do Brna směřovanými výrazy, a abych nebyl iudex in causa sua, neudělím za tento intelektuální výkon ani žádnou z prestižních cen tohoto blogu (a že bych tak subjektivně nejraději učinil i s oháňkou!), a uvedu toliko, že proponované řešení sice vede k cíli, avšak je v příkrém rozporu s právní logikou věci: vztah mezi žadatelem o informace a povinným subjektem je veřejnoprávní povahy, neboť oznámení podle § 17 odst. 3 InfZ, jež je materiálně bezesporu rozhodnutím, má všechny znaky vrchnostenského právního aktu; žadatel není vůči povinnému subjektu v rovnoprávném postavení a rozhodnutí o nákladech je pro něj závazné. Volnost má toliko v tom, zda se mu podřídí a požadovanou částku zaplatí, anebo podá proti rozhodnutí o odložení žádosti pro nezaplacení žalobu – jež by měla být podle závěrů zvláštního senátu žalobou správní – případně zda na poskytnutí informací resignuje.

Neblahý dopad má brněnská logika (či spíše její absence) i do procesu. Pokud totiž žadatel podá žalobu o vydání bezdůvodného obohacení a uspěje pouze částečně, promítne se to i do rozhodnutí o nákladech řízení. Možnost, aby mu byla přiznána celá náhrada (§ 142 odst. 3 OSŘ), je z hlediska soudu toliko fakultativní a podmíněná tím, že soud rozhodoval podle svého uvážení, což s ohledem na konkrétní okolnosti může a nemusí být relevantní.

Opravdu nevím, zda za této situace mám ve sporu, který trvá už tři a půl roku, vůbec pokračovat… Děkuji ti, velmi zvláštní senáte, skláněje se před tvou nekonečnou moudrostí!

Žádné komentáře:

Okomentovat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>