DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

úterý 31. srpna 2010

Právo tvoříme my, soudci NSS!

Cenou Rolanda Freislera, pokud by se taková udělovala, by měl být vyznamenám sedmý senát Nejvyššího správního soudu za rozsudek č. j. 7 As 40/2010-85. Jde o podobný problém (a stejný okruh žalobců), o němž jsme zde již referovali, totiž o extremně extensivní výklad zákona o sdružování občanů v neprospěch občana.

Výteční mužové (a jedna žena) z NSS nyní dovodili, že název občanského sdružení musí nejen odpovídat zákonným kriteriím stanoveným v § 6 odst. 4 SdrZ, ale nesmí být rovněž klamavý. Proponovaný název občanského sdružení dozajista klamavý je, potíž je v tom, že zákon na podobný případ – vyjma zcela specifického zákazu z důvodu možné zaměnitelnosti – nepamatuje a aktivistický počin soudců NSS se tudíž děje mimo mantinely platného práva, na poli práva přirozeného, a mimo doménu logické odůvodnitelnosti, tedy tam, kde se lze opřít právě jen o freislerovské zdravé cítění českého národa, eventuálně o zájem dělnické třídy povýšený na zákon.

Ptám se: Je vůbec potřeba zákonů, když naši soudci na ně při svém rozhodování takto frapantně kašlou?

A další věc: nesmí-li být název občanského sdružení klamavý, nebudou muset přípravné výbory napříště prokazovat, že První zahrádkářský spolek Břečťan je v obci Jedlová pod Smrkem opravdu první, nebude Veslařská jednota Kajak muset pravidelně předkládat ministerstvu notářsky ověřený seznam sportovních výsledků, aby se vyhnula podezření z klamavosti svého názvu, a nebude chrámový sbor Podbrdský Slavík muset z téhož důvodu chodit před budovu ministerstva odzpívat svůj repertoár, čímž od sebe na několik dalších měsíců odvrátí možné rekriminace, že chce bdělý státní orgán a s ním i veřejnost oklamat?

Nezbývá než doufat, že justiční komsomolce z Moravského náměstí, než napáchají další škody, vrátí k přízemnímu chápání práva a k respektu k zákonům Ústavní soud.

27 komentářů:

  1. S tím rozsudkem naprosto souhlasím a nevím, proč požadujete ochranu pro zjevně amorální chování. Žádný soukromník by se neměl vydávat za stát, nebo budit takové zdání. A když už, tak ne jako státem registrovaná právnická osoba.

    Rovněž nevím, proč by soudce nesměl rozhodnout na základě analogie. Právo <> právní předpisy. To je tupý legalism.

    Ratio decidendi nebyla obecná klamavost, nýbrž klamavost ve vztahu spolek – stát – třetí osoba. Prvního zahrádkářského spolku Břečťan se tedy judikát netýká.

    OdpovědětVymazat
  2. Vzhledem k tomu, že žalobcem je známý "recidivista" L. Lisse, který si ze zavádějících názvů ("Rozhodčí soud České republiky"...) udělal pěknou živnost, mám neodbytné nutkání s rozhodnutím NSS sympatizovat.

    OR

    OdpovědětVymazat
  3. Pánové, jaksi vám ušlo, že NSS zákon nevykládá, ten je jasný, ale nově ho tvoří, a to krystalicky contra legem. Když se vám zákon nelíbí, obraťte se na zákonodárce, soudce je jím vázán.

    Zajímalo by mě, co byste říkali na to, kdyby takto začal NSS vykládat např. ohlašovací povinnost a dovozovat, že ohlášený účel nesmí být klamný: ostatně, jeden jeho senát (ten s Passerem) už to dělá a pokud vím, GP to nijak neimponovalo.

    OdpovědětVymazat
  4. Proč contra legem? Copak zákon aprobuje klamavé názvy?

    „Slovo soudní tvorba práva musí být vymýceno z našeho slovníku.“ Maximilien Robespierre.

    Jsem proti přezkumu oznámení shromáždění, protože není účelem oznámení. Když však je oznámení přezkoumáno, tak proti konstatování klamavosti nic nemám, když se to hodnověrně zjistí (třeba incidenčně) a důkazy mluví jednozančně. Přezkum by neměl být pravidlem, ale zákon ho podle mého názoru nezakazuje.

    OdpovědětVymazat
  5. Copak zákon aprobuje klamavé názvy?

    Zákon vymezuje důvody odmítnutí registrace, a klamavost názvu mezi nimi není. Takže je sice výslovně neaprobuje, ale ani je nereprobuje, tak jako ShromZ nereprobuje klamný účel.

    Mimochodem, tohle nedělali ani komunisté. Dnešní NSS by Wonkovi kandidaturu prostě nepovolil.

    OdpovědětVymazat
  6. Ano, proto NSS tuto právní normu dotvořil, neboť zaregistrovat takový spolek by bylo v rozporu s veřejným pořádkem.

    OdpovědětVymazat
  7. No výborně. Stejně tak NSS schválí, že "extremista" nedostane pas, protože přece není ve veřejném zájmu, aby pomlouval republiku v zahraničí.

    Uvědomte si, že právo na sdružování může být omezeno pouze za výjimečných okolností a pouze zákonem, nikoli na základě libovůle nějakých tří aktivistů z NSS.

    OdpovědětVymazat
  8. Jan Potměšil1. září 2010 9:13

    Textualistický výklad práva, nahrávající různým vyčůránkům a slovíčkářům, mé sympatie opravdu nemá. Proto rozhodnutí NSS schvaluji. Schovávání se za (pouhý) text normy, bez dalších metod výkladu, a aprobování nejapných výmluv, de facto "dělání si prdele" ze soudu i poškozených (příp. veřejného zájmu), je oblíbené spíš u krajských soudů, a jsem rád, že tak NSS nečiní. Zajímavé, že pan Pecina jednou argumentuje iusnaturalistickými metavýklady a ignorance psaného práva mu nevadí, přímo se jí domáhá, a jindy zase izolovaně lpí na textu normy a dovolává s nádenicky textualistického "výkladu", jen aby vyčůránek uspěl a dobré mravy dostaly na frak.

    OdpovědětVymazat
  9. Nikoli, pouze trvám na tom, že žádný výklad (vyjma opravného) nesmí jít proti textu zákona, což se v daném případě děje.

    OdpovědětVymazat
  10. Ještě jednou tedy: existuje mez, kde končí výklad a začíná normotvorba, resp. svévole. Tak jako nemůžete odepřít nikomu vydání pasu s odůvodněním, že by v zahraničí dělal republice jen ostudu, musíte respektovat i (zjevně deficitní) vůli zákonodárce, který výslovně umožnil vznik klamavých spolků typu Rozhodčí soud České republiky, o. s. Jestli se mi taková právní norma líbí, je jedna věc, jestli jsem jí vázán, věc zcela jiná.

    "Výklady", jaký provedl NSS, otevíráte stavidla úřednické svévole.

    OdpovědětVymazat
  11. Není "svévole" jako svévole. Tady je dost jasný telos zákona, a nejen sdružovacího. Je zde i určitý konsenzus, nikoliv nepředvídatelná svévole. Jiným rozhodnutím by spíše byla otevřena stavidla zneužívání práva provokatéry a podvodníky.
    To mě tedy napadají jiné příklady, kdy ten či onen soud určuje normy zcela nad rámec zákona, a neopírá se o nic, tím méně o něco předvídatelného (pro slušného člověka).

    OdpovědětVymazat
  12. Veřejný pořádek není universální důvod rozhodnutí. Oprávnění se musí posuzovat proporcionálně. U pasu by převážila svoboda pohybu nad státním zájmem.

    Nikdo té samozvané "Komisi pro kapitálový trh" nebrání, aby vystupovala jako konsorcium, tedy s plnou odpovědností jejích členů. Pokud chce omezené ručení, musí splnit kvalifikované předpoklady, tedy nepůsobit nikomu ani potenciální újmu. To nelze srovnat ani s demonstrací, ani s pasem. Opravdu nelze spravedlivě požadovat, aby všechy předpoklady pro přiznání subjektivity byly výslovně v zákoně.

    OdpovědětVymazat
  13. Ad JP:

    Pro mnohé je τέλοϛ, aby extremisté neměli svobodu shromažďování, a tak NSS za potlesku pitomců posvěcuje rozhodnutí, která zkoumají místo oznámeného domnělý účel shromáždění. Contra legem, přirozeně.

    Ad GP:

    Jak víte, že by převážila svoboda pohybu nad zájmem státu nebýt kritisován v zahraničí? Od toho jsou psané zákony, aby se nemusel každý takový případ posuzovat v testu proporcionality, ale aby výklad byl vyhrazen situacím, které zákon výslovně neřeší. Tuhle řeší.

    OdpovědětVymazat
  14. Nějak nerozumím tomu, kde NSS v tomto rozsudku tvoří právo. Autor míní, že § 19b a § 3 odst. 1 ObčZ se na občanská sdružení nevztahuje?

    OdpovědětVymazat
  15. Nevztahuje, protože civilisticky pojímané dobré mravy nemají ve veřejném právu místo a žádná skutečná komise toho názvu neexistuje.

    Osobně bych navrhoval řešit problém novelisací SdrZ např. tak, že zakázány by byly názvy, které zastírají právní formu spolku.

    OdpovědětVymazat
  16. Tuhle neřeší, protože mlčí.

    Svoboda pohybu nad zájmem státu nebýt kritisován v zahraničí převáží vždy.

    OdpovědětVymazat
  17. Tuhle neřeší, protože mlčí.

    Řeší, protože zcela jednoznačně vymezuje případy, kdy je třeba název spolku posuzovat jako nepřípustný. Nerozumíte veřejnému právu, protože se do něj pokoušíte implantovat prvky, které v něm nemají co dělat, a odmítáte připustit, že jste se zmýlil.

    Veřejnoprávní oprávnění prostě nelze omezovat korektivem dobrých mravů, pokud byste to připustil, šel by právní stát (ve smyslu rule of law) velmi rychle do háje.

    Svoboda pohybu nad zájmem státu nebýt kritisován v zahraničí převáží vždy

    A co když půjde o někoho, jako je David Duke, např. o Tomáše Vandase? Jste si tím jist i v takovém případě? Resp. jste si jist, že to aktivisté z NSS neposoudí odlišně?

    OdpovědětVymazat
  18. Já se nepokouším do veřejného práva imputovat dobré mravy, protože ty tam jako soukromoprávní korrektiv nemají co dělat.

    Tak se na tu právní normu podívejme znovu: "Název sdružení se musí výrazně lišit od názvu právnické osoby, která již vyvíjí činnost na území České republiky, od názvu orgánu veřejné moci České republiky, od názvu mezinárodní organizace, jejího orgánu nebo její instituce a od názvu Evropské unie a jejích orgánů." Tohle Vy považujete za úplné stanovení podmínek pro název spolku? To snad ne.

    Starý spolkový zákon nenormoval o názvu spolku ničeho. Tím chcete říci, že byl přípustný jakýkoliv název? Totéž zákon o o právě spolčovacím.

    Rovněž by bylo dobré si prostudovat judikaturu. Např. Boh. admin. 2559 z roku 1923: "Naříkaným výnosem zakázalo ministerstvo vnitra podle § 113 ústavní listiny a předpisů zákona spolkového utvoření ohlášeného spolku, poněvadž již název spolku je tendenčního rázu, směřuje proti svrchovanosti čsl. republiky, takže používání tohoto názvu, jakož i činnost spolku, o jejímž směru a tendenci již název sám nezanechává pochybnosti, by ohrožovaly veřejný pokoj a řád." Dále Boh. admin. 2883 z roku 1923: "[Z]a jistých okolností by snad mohl býti uznán za nesrovnatelný s veřejným řádem název, jenž by byl v rozporu s účelem a charakterem spolku stanovami vymezeným nebo v němž by se projevovalo osobování si zvláštního postavení nebo významu, spolku po právu nepříslušejícího."

    Resp. jste si jist, že to aktivisté z NSS neposoudí odlišně?
    Ano.

    OdpovědětVymazat
  19. Vámi citovaná judikatura (mimochodem velmi zajímavá z historicko-politického hlediska) je nepoužitelná, protože dnešní SdrZ neumožňuje zakazovat spolky, které by svou činností ohrožovaly veřejný pořádek. Taková norma, bylo-li by jí, by přirozeně umožňovala to, co udělal NSS v r. 1923.

    Ustanovení platného SdrZ o názvu sdružení je vyčerpávající, nebo vy v něm snad nalézáte možnost odmítnout registraci pro jiné než vypočtené vady názvu?

    OdpovědětVymazat
  20. Ustanovení § 6 odst. 4 sdružovacího zákona je zjevně demonstrativní.

    Podle § 6 spolčovacího zákona sice platilo: "Byl-li by spolek dle svého účelu nebo dle svého zřízení proti zákonu nebo právu aneb státu nebezpečný, může vláda zemská zakázati, aby se nezřizoval," avšak totéž (byť nesmyslně kasuisticky) máme v § 4 sdružovacího zákona. Navíc jsou zde tradiční kautely politických práv (veřejný pořádek, národní bezpečnost a oprávnění jiných), přičemž klamavý název se vejde pod "oprávnění jiných".

    OdpovědětVymazat
  21. přičemž klamavý název se vejde pod "oprávnění jiných"

    Která oprávnění a jakých jiných?

    OdpovědětVymazat
  22. Oprávnění potenciálních smluvníků tohoto spolku. Zřejmě by požadovali nějaké autorisace či státní stanoviska.

    OdpovědětVymazat
  23. Dobrý večer, pane Pecino! Doznávám, jsem ideovým autorem (byť nikoli soudcem zpravodajem) Vámi kritizovaného freislerovského judikátu (stejně jako ideovým autorem nezákazu KSM, odpůrcem zákazu DS a části závěrů judikátu k doručování z datové schránky soukromé osoby do datové schránky orgánu veřejné moci, autorem pár drobných judikátů na obranu svobody slova - např. Red Bull a snowbaordista, přípustnost kritiky církevních restitucí v ČT či postoupení věci do rozšířeného senátu ohledně pokuty za zveřejnění anonymizovaných záběrů týraného dítětě v kuřimské kauze - to abyste věděl, s jakou to odpornou kreauturou soudící výlučně podle právního citu německého národa máte tu čest...:-)). Pár vět k ratiu decideni obou judikátů, které se Vám nelíbí (do černého podle mého trefil Jakub Moc a vlastně i Guy Peters): Důvodem neregistrace není porušení pravidla o zákazu zaměnitelnosti s názvem státní nebo podobné institituce, jež je zakotveno ve § 6/4 sdružovacího zákona (to je autonomní pravidlo sdružovacího zákona, které zde porušeno nebylo), ale pravidla zakazujícího registrovat sdružení, která sledují dosahování svých cílů ZPůSOBY jsoucími v rozporu se zákony - § 8/1c) ve spojení s § 4b) sdružovacího zákona a § 19b OZ (zákaz klamavosti názvu právnické osoby viz standardní komentáře k OZ). V tomto druhém případě veřejné právo do sebe inkorporuje normy práva soukromého vztahující se v rozsahu vymezeném příslušným paragrafem sdružovacího zákona (zde § 4b)) na sdružení. Od zákona jsme se v daném případě, myslím, nijak neodpoutali. Srdečně zdravím a těším se na další Vaše jedovaté komentáře, jsou pro mě vždy podnětem k zamyšlení, zda jsem už ve své soudcovské slonovinové věži příliš neustrnul. No, snad to zatím není tak hrozné... Karel Šimka

    OdpovědětVymazat
  24. Děkuji za reakci.

    Tedy ok, ale v tom případě je třeba dovodit, že spolek chce dosahovat svých cílů tím, že se bude vydávat za státní orgán. Ve skutečnosti existuje důvodné podezření, dané mj. osobami členů přípravného výborů, že spolek bude dosahovat úplně jiných cílů, než které má deklarovány ve stanovách, a na tuto skutkovou podstatu fraudulentního jednání zastaralý SdrZ nepamatuje. Tudíž je de lege lata nutné počkat, až to spolek skutečně začne činit, a postihnout až toto následné jednání, buď rozpuštěním pro porušení § 5 SdrZ a/nebo prostředky trestního práva.

    Výklad NSS je IMHO nedovoleně aktivistický, nebo, chcete-li, freislerovský, přestože je veden dobrým úmyslem (což jsem nikdy nezpochybňoval, ostatně i Freisler chtěl pro svou rasu a národ to nejlepší). Vzniká pak samozřejmě ta otázka, kterou jsem nastínil, tzn. zda se neklamavost názvu bude muset prokazovat i u jiných spolků.

    OdpovědětVymazat
  25. Je možné vydat usnesení o předběžném opatření / v předchozí kauze je podána žaloba pro zmatečnost/ když žalobce nezaplatil souní poplatek vš výši 1000 Kč, ale pouze 500 kč? Bylo mu do 24 hod vyhověno a také CUZK zamítl vklad/ darovací smlouvu/Je to tak v pořádku z právního hlediska? Děkuji Vám za názor. sedna@centrum.cz

    OdpovědětVymazat
  26. To je bohužel příliš zmatená rekapitulace, takto se na položenou otázku odpovědět nedá.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>