Litvínov '09 aneb Z občana opět sprostým podezřelým

Na celkem nudném medailonku ze života litvínovských strážníků (na který upozornil Nautilus) mne nejvíc zaujala pasáž o tom, jak strážníci zastavili osobní automobil a zkontrolovali jeho osádku, protože každé auto časně ráno je podezřelé.

Velkým obloukem jsme tak došli zpět tam, odkud jsme v r. 1989 vyšli: občan je tu znovu cimrmanovským sprostým podezřelým a policista má zase to právo, které se až do Listopadu považovalo za samozřejmé – právo buserovat, koho si zamane.

Není náhoda, že např. ve Spojených státech nesmí policista zastavit osobní automobil, aniž by měl zcela konkrétní podezření (je na to i rozsáhlá judikatura). Ve východní Evropě se naopak bere za samozřejmost, že policie smí automobily nejen po libosti zastavovat, ale i prohledávat. Je to kulturní rozdíl, k jehož překonání dvacet let nestačí, a možná nebude stačit ani celé další století.

Zatímco v USA je tu stát a jeho policie pro občana, v České republice je občan poddaným státu a policisté, státní biřicové, jsou tu od toho, aby občanům toto jejich poddanství při každé příležitosti připomínali.