DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

pátek 22. května 2009

Krajský soud v Plzni: Informace nelze vymáhat v exekuci

Překvapivě rozhodl Krajský soud v Plzni, který vyhověl odvolání města Karlovy Vary a svým usnesením zamítl návrh na nařízení – před dvěma měsíci skončené – exekuce na majetek města. Soud sice nepřisvědčil žádné z odvolacích námitek města, avšak usoudil, že vykonávané rozhodnutí není dostatečně určité, protože ve výrokové části exekučního titulu je žádost o informace označena pouze svým datem a není přesně rozepsáno, o které informace jsem žádal.

Proti usnesení podám dovolání, neboť se domnívám, že tento posun v judikatuře by měl pro celou oblast svobodného přístupu k informacím devastující účinky: povinné subjekty by mohly příkazy nadřízených správních úřadů (a také soudní rozsudky) házet do koše, u vědomí, že žadatel má sice rozhodnutí přikazující povinnému subjektu ve stanovené lhůtě o žádosti o informace rozhodnout, nikoli ale možnost, jak k jeho splnění povinný subjekt donutit. Celý zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím by se tak stal neúčinným, bezzubým a akademickým předpisem.

Aktualisováno.
Dovolání. Jakmile bude pravomocně rozhodnuto o povinnosti uhradit náklady exekuce, podám navíc na Karlovarský kraj žalobu o náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., neboť vydání materiálně nevykonatelného rozhodnutí lze pokládat za nesprávný úřední postup ve smyslu tohoto zákona.

Aktualisováno.
Dovolání jsem poněkud rozšířil (část IV). Uvidíme, zda bude mít v této sázkové hře s kafkovskými prvky, jež je mylně vydávána za justici, nějaký účinek.

22 komentářů:

  1. Občas mě mrzí, že blogspot neposkytuje možnost vyjádřit přízeň s článkem kliknutím na "líbí se mi" tak, jak je to například na Facebooku.

    Vaši přetahovanou s KV sleduji od začátku a velice se bavím. Děkuji. :)

    OR

    OdpovědětVymazat
  2. Občas si říkám, že – smím-li parafrasovat Ludvíka Vaculíka – v tomto státě funguje právo nikoli díky soudům, ale navzdory jim.

    Nejenže teď budu muset zaplatit cca 8 tisíc na nákladech exekuce, ale KV mě mohou s úspěchem zažalovat o omluvu, ne-li peněžitou satisfakci, za poškození dobrého jména :-|

    OdpovědětVymazat
  3. No mně hlavně od začátku neni jasný, jak se lze exekucí domáhat něčeho jiného než splacení pohledávky .. nebo vám soud přiznal namísto informací nějaký náhradní peněžitý plnění? A co z něj vyčtete za informaci? ;-)

    OdpovědětVymazat
  4. Před další diskusí doporučuji studium §§ 350–351a OSŘ, vaše názory budou pak podnětnější i pro ostatní.

    OdpovědětVymazat
  5. Tam byly otazníky, ale budiž, když vám to tak vyhovuje, zůsatňte chytrej sám.

    OdpovědětVymazat
  6. Moje doporučení je bona fide: opravdu si to přečtěte.

    OdpovědětVymazat
  7. U odvolačky mám už rok dva případy týkající se materiální vykonatelnosti exekučního titulu. Tento rok se "objevil" judikát NS, který v podstatě vylučuje rešerše do nalézacího řízení či upřesnění vymáhané povinnosti cestou "spisu"(20 Cdo 1214/2007). Jen podotýkám, že toto rozhodnutí není ojedinělým výstřelkem NS.

    OdpovědětVymazat
  8. Ano, já vím, tento judikát jsem při přípravě dovolání shodou okolností četl.

    Jenže pokud by NS určil, že je nevykonatelné určení povinnosti "rozhodnout o podání ze dne toho-a-toho", mohli bychom si rozsudky proti nečinnosti, stejně jako rozhodnutí podle § 16a InfZ strčit za klobouk.

    Další zajímavá okolnost je, že od 1. 7. 2009 nebude dovolání ve věcech nařízení přípustná, takže se rozhodovací praxe naprosto rozdrobí.

    OdpovědětVymazat
  9. No já si myslím, že specifikovat ve výrokové části povinnost učinit úkon správního orgánu není zase tak nemožné. Docela dobře si dokážu představit, že ve výroku rozsudku bude správnímu orgánu uložena povinnost učinit úkon (tedy rozhodnout - teď mám na mysli rozsudek proti nečinnosti). Přiznám se, že u InfZ nevím.
    Pro případ zastavení exekuce stále dovolačka platí (máte-li na mysli § 238a o.s.ř.)

    OdpovědětVymazat
  10. Pro případ zastavení exekuce stále dovolačka platí (máte-li na mysli § 238a o.s.ř.) 

    Jenže tak se to k NS nedostane, buď odvolačka nařízení zruší a pak bude řízení o zastavení zastaveno, nebo potvrdí a zastavení bude zastaveno taky, protože po splnění nelze o zastavení rozhodovat. Je to velmi nesystémový nápad, ten legislativní moula, který tu novelu vymýšlel, nemá o procesu představu, prostě jen "nějak" splnil zadání odlehčit nápad NS.

    OdpovědětVymazat
  11. Tak v tom případě se jedná o analogickou situaci v případě návrhu na zastavení exekuce z důvodu postižení tzv. nezabavitelné hotovosti ve výši 1.000,- Kč (tzn. takový skutkový stav, kdy exekutor u povinného zajistí hotovost přesně ve výši vymáhané povinnosti). Podáte-li návrh na zastavení, soud řízení zastaví, neboť exekutor soudu zašle oznámení o zániku pověření k exekuci, neboť bylo plně vymoženo. Jediné řešení je podat proti oprávněnému bezdůvodko. Ale to se bavíme o peněžitém plnění. Nemám ale představu, jakým způsobem vymáhat povinnost nepeněžitého charakteru v nalézacím řízení. Zde by podle mého nastala tak jako tak překážka rei iudicate.

    OdpovědětVymazat
  12. Řešit postižení nepostižitelné hotovosti návrhem na částečné zastavení je jakýsi nepochopitelný zlozvyk, který už aplikovali i v Chomutově. Procesně je to jasně na excindační žalobu.

    OdpovědětVymazat
  13. Vylučovačku Vám po zastavení exekuce soud zastaví taky. Hlavně jde ale o to, že procesně ja zastavení opřeno o § 268 odst. 1) písm. d)o.s.ř. Tedy procesně musíte jít cestou návrhu na částečné zastavení. Vylučovačka se standardně uplatňuje pouze v případě postižení věcí či práv osob odlišných od povinného (aktivní legitimace tudíž náleží této osobě a nikoliv povinnému). Dle mého názoru procesně povinnému vůbec nepřísluší podat excindační žalobu.

    OdpovědětVymazat
  14. Zastavit lze pouze neskončenou (nezaniklou) exekuci, proto bych šel cestou § 267 odst. 1 OSŘ.

    OdpovědětVymazat
  15. A to je ten problém. Zanikne-li exekuce, zastaví Vám soud i vylučovačku (s tím už mám zkušenost). Ostatně rozsudek v excindačním řízení tak jako tak slouží jako pouhý podklad pro zastavení exekuce. Podle mého je nutné věc řešit žalobou na plnění proti oprávněnému.

    OdpovědětVymazat
  16. Vidím tu dva problémy:

    1. Zastavení podle písm. d) je konstruováno na výkon, ne na exekuci, protože v případě výkonu se skutečně částečně zastavuje to, co bylo nařízeno, kdežto u exekuce se zastavuje vlastně jen část exekučního příkazu; exekutor má ve způsobech exekuce volnost.

    2. Napadám-li, že byl postižen můj památeční nočník po babičce, je to něco dost jiného, než když napadám, že mi nezůstaly dávky. Ve druhém případě vlastně nebrojím proti postižení věci, ale proti způsobu provedení exekuce, což platný ExŘ (chybně) nepřipouští.

    OdpovědětVymazat
  17. Podle mého je nutné věc řešit žalobou na plnění proti oprávněnému. 

    To je mimoprocesní řešení, které je kromě mimořádné nepraktičnosti i neefektivní.

    OdpovědětVymazat
  18. Soudy i právní věda dospěly (prozatím) k závěru, že i u exekuce dle EŘ je nutno navrhnout částečné zastavení.

    Žaloba proti oprávněnému - zrovna držím v ruce rozhodnutí, ve kterém v rámci poučovací povinnosti odkazuje soud právě na tuto žalobu.

    OdpovědětVymazat
  19. To je ovšem v dané situaci absurdní. Nejde o bezdůvodné obohacení, protože povinný ty prachy oprávněnému skutečně dlužil, ale napadá se v podstatě jen procedura výkonu. Jako kdybyste zloději vnikl násilím do garáže, vzal mu své ukradené auto a on na vás podal žalobu o vydání věci s odůvodněním, že jste měl žalovat na vydání věci – opravdový právnický humor.

    OdpovědětVymazat
  20. Na první (a možná i druhý) pohled se to může zdát absurdní. Ale zkuste se na to pdívat jinak. Představte si povinného, jehož jedinou movitou věcí je např. věc sloužící náboženskému obřadu - kupříkladu stříbrný kříž. Exekutor ho prodá v dražbě i přes podaný návrh na zastavení. Podle § 57 platí zásada restitutio in integrum a tudíž nelze vydat věc zpět, a to ani v rámci vylučovačky. Povinnému nezbývá, než se obrátit na oprávněného žalobou o plnění popř. na stát s náhradou škody. A teď pozor. Jakou částku budete požadovat na oprávněném? Draží se za jednu třetinu ceny obvyklé. Pokud bylo vydraženo za vyvolávačku, povinný by měl žádat 100 % ceny obvyklé, tedy více, než oprávněný získal. A pokud bude povinný úspěšný, může exekutor pokračovat v exekuci takto získané částky. Nic tomu nebrání. Absurdita nad absurditu.

    OdpovědětVymazat
  21. Je to poměrně s časovým odstupem, nicméně by mne zajímalo, jestli nemáte zkušenost či názor na možnost vyžádat si jako informaci zápis z usnesení zastupitelstva. Jsem občam obce, ale mám přeci i právo na informace. Musím se vždy táhnout pro výpisy na úřad nebo mi je musí poslat v kopii či zpřístupnit na internetu? Díky.

    Pepé

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>